14°C
Muž zakázal ženě chodit do práce a bil ji, další týral neslyšící: Jak bují domácí násilí v ČR?
Během pandemie covidu-19 vzrostl po celém světě počet případů domácího násilí. Organizace proFem–centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí uvedla, že v loňském roce se starala o 450 obětí a letos se na ni jen za prvních pět měsíců roku obrátilo 300 obětí. Aktuální výzkum Sociologického ústavu AV ČR navíc potvrdil, že oběti partnerského násilí se v mnoha případech k účinné pomoci nedostanou. Obzvláště spletitou cestu totiž mají právě ti, kdo se kromě partnerského násilí potýkají například se zdravotním, sociálním či jiným znevýhodněním.
Příběh první. Ženu dlouhodobě psychicky i fyzicky týrá její manžel. Bije ji pěstmi, shazuje na zem a smýká s ní za vlasy. Zakázal jí chodit do práce, žena tak nemá přístup ke společným financím.
„Navíc jí sám aktivně kupoval alkohol. Žena se v průběhu vztahu stala závislou na alkoholu, protože tím dlouhodobě řešila svou situaci. Pití alkoholu je jasným důsledkem toho, co se jí ve vztahu dělo,“ popisuje skutečný případ domácího násilí v Česku Dana Pokorná, vedoucí sociálních služeb proFem.
Závislost na alkoholu ženě znemožňuje přístup ke specializovaným službám obětem domácího násilí. „V rámci standardního poskytování sociálních služeb jsou stanoveny podmínky, za jakých mohou služby přijímat klienty do azylových domů nebo mohou vstupovat do poradenství. Pokud je tam závislost na alkoholu, nemůže být přijata,“ řekla odbornice a dodala: „Když klientka není pod vlivem alkoholu, tak na konzultaci dochází a částečně získala vhled do své situace, ale je nutná spolupráce s adiktologickou poradnou, aby vystoupila za začarovaného kruhu.“
„Mít takovou ženskou, tak jí naložím taky...“
Policie domácí násilí mezi partnery neřešila. Ve chvíli, kdy policii zavolali sousedé, tak manžel řekl policistům, že zranění, která byla viditelná, si způsobila ve chvíli, kdy v opilosti spadla ze schodů. Žena nebyla ve stavu, kdy by se mohla hájit, pod vlivem alkoholu působila na policisty nedůvěryhodně.
„Policie tedy z našeho pohledu k tomu přistupuje tak, že ten, kdo je závislý na alkoholu, tak na něm není možné páchat domácí násilí, protože ho tam nevidí. A jeden z policistů se nechal slyšet, že „kdyby žil s takovouhle ženou, tak by jí naložil taky“,“ přibližuje Pokorná.
„Systém pomoci obětem partnerského násilí není dostatečně připravený na ty, kdo neodpovídají stereotypu ideální oběti domácího násilí, tedy nejedná se o bílou česky hovořící ženu střední třídy s maximálně středoškolským vzděláním, jež je viditelně vystrašená, pláče apod.,“ shrnuje hlavní zjištění výzkumu Sociologického ústavu AV ČR a proFemu Blanka Nyklová z SOÚ. „Systém nedostatečně pracuje se skutečností, že násilí v osobních vztazích se nikomu nevyhýbá a že obzvláště zranitelné skupiny jsou násilím ohroženy více,“ dodává.
Týrání neslyšící ženy
Příběh druhý. Neslyšící žena je dlouhodobě fyzicky, psychicky i sexuálně týrána svým neslyšícím partnerem. Oba žijí v partnerově neslyšící komunitě, ona téměř nevychází z domu, manžel ji odstřihl od známých i od rodiny. „Klientka si nemůže zavolat pomoc běžnou cestou. Na webových stránkách si sice může vyhledat informace o pomoci, ale psaná čeština není pro neslyšící srozumitelná,“ popisuje další smutný případ Dana Pokorná z ProFem.
Spolupráci s klientkou navázala organizace přes poradnu pro neslyšící. Na psychoterapii tedy musí docházet tlumočnice, je třeba tedy počítat s delšími časovými intervaly pro terapii. „Klientka nemá přístup do domů s utajovanou adresou, není možné, aby tam byl po celou dobu tlumočník a nemůže využívat ani skupinovou práci s obětmi partnerského násilí,“ vysvětluje Pokorná a poukazuje tak na další bariéry, na které oběti naráží.
Organizacím chybí vybavení či peníze
Do popředí tak vystupují například potřeby posílení kapacit tlumočnických služeb, ať už do znakového nebo cizího jazyka, či znalostí dalších odborníků (např. i v oboru psychologie) o potřebách sluchově znevýhodněných, a mnohé další. Organizacím často chybí vybavení či finance na specifické služby (zejména tlumočení, asistence, stavební úpravy prostor)
Ač jsou služby pro oběti násilí definované jako nízkoprahové, pro osoby zažívající partnerské násilí, které navíc čelí dalším znevýhodněním, je často práh přístupu k specializovaným službám nepřekonatelně vysoký. „Sociální služby pro oběti domácího násilí jsou dlouhodobě kapacitně i finančně poddimenzované, je proto často obtížné reagovat na potřeby obětí domácího násilí čelící vícečetným znevýhodněním a zajistit např. bezbariérový přístup či služby tlumočníků, asistentů, což znesnadňuje přístup k pomoci,“ uvádí Dana Pokorná, vedoucí sociálních služeb proFem.
Jazykové i finanční bariéry
A třetí příběh. Manželé žili společně v azylovém domě, muž byl na invalidním vozíku, byl závislý na péči své neslyšící manželky. Příspěvek na péči byl jediným příjmem. Muž ženu psychicky i fyzicky týral a vyhrožoval jí, že pokud odejde, nechá ji zlikvidovat.
„Patová situace byla v tom, že jejich jediný příjem byl právě onen příspěvěk na mužovu péči a žili z něj, protože ona o něj pečovala. Žena tak byla v pasti, protože byla úplně bez prostředků,“ vypráví další zkušenost Pokorná.
Problém zaznamenali odborníci i během domácího násilí mezi cizinci, kdy zasahující orgány naráží na jazykovou bariéru. „Řešili jsme případ ukrajinského páru, kdy z nějakého důvodů nebyl útočník vykázán, žena byla sice převezena do nemocnice, ale vrátila se do bytu, kde agresor stále byl a znovu ji napadl,“ řekla Pokorná.
Násilí a nucení k prostituci
Obzvláště problematické bývají případy, kdy agresor, se kterým oběť žije, ji nutí vydělávat peníze prostitucí a ještě se na ní dopouští násilí.
„Nikdo se nezamyslí nad tím, jak je to pro ženu těžké se z něčeho takového vymanit, a že je v sexbyznysu nedobrovolně, protože nad ní má partner kontrolu a moc. To je pak oběť v pasti,“ říká k tomu Pokorná s tím, že násilí se dopouští i agresoři i na ženách, které jsou v sexbyznysu dobrovolně.
„Často mají zákazníci pocit, že když se žena živí prostitucí, že si mohou dovolit cokoliv, a nerespektují hranice,“ doplňuje odbornice.
Nebojte se vyhledat pomoc i přes bariéry
Sociální služby, mnohdy vysoce odborně specializované, jsou často nastaveny úzkoprofilově. Poskytují tedy kvalitní služby ve své odborné specializaci, ale značným obtížím čelí při poskytování pomoci obětem, u nichž dochází ke kumulaci znevýhodnění. „Pro překlenutí této úzké profilace je klíčové posilování interdisciplinární spolupráce mezi jednotlivými pomáhajícími organizacemi a zpřehlednění systému pomoci, čehož ale nejde docílit bez adekvátní veřejné podpory,“ uzavírá Jitka Poláková, ředitelka proFem.
Přesto, že může být průchod systémem pomoci pro oběti často komplikovaný, vyhledání odborné pomoci je zásadní krok pro návrat do běžného života. Zároveň i vhodná reakce a pozitivní přijetí okolí jí může pomoc lépe zvládnout svou situaci. Svěří-li se Vám oběť domácího násilí: vyslechněte ji, nehodnoťte, co Vám říká, věřte jí.
Stali jste se oběťmi sexuálního násilí, obtěžování nebo domácího násilí? Obraťte se na proFem nebo další organizace:
proFem:
Tel.: 608 222 277 Objednávání na konzultace a informace (po-pá 9-15)
Linka právní pomoci (út 9-12, st 17:30-20:30)
Anonymní online chat (po 9-12, st 16-19)
Online poradna (na dotazy odpovídají do 10 dnů)
Rosa:
SOS linka: 602 246 102 (po-pá 9-18)
Tel.: 241 432 466 (po-pá)
E-mail: info@rosacentrum.cz
Acorus:
Tel.: 283 892 772
E-mail: info@acorus.cz
Persefona o.s.:
Tel.: 545 245 996
Mobil: 737 834 345
E-mail: domacinasili@persefona.cz
Témata:
Související
