Zdarma 30 500 Kč měsíčně za nic: Pokus za balík peněz testuje chování 122 šťastlivců

Přihlásily se více než dva miliony zájemců, nakonec však bylo vybráno pouhých 122 osob. Od 1. června 2021 dostávají po tři roky každý měsíc dostávat 1200 eur. Vědecký pokus je součástí pilotního projektu, jehož cílem je probádat účinnost nepodmíněného základního příjmu. Studii vede Institu pro ekonomický výzkum (DIW) a občanský spolek Můj základní příjem (Mein Grundeinkommen), spolupracuje na něm univerzita v Kolíně nad Rýnem.

První předběžné výsledky se očekávají už v únoru 2023. Konečné výsledky pak budou dostupné, až projekt v květnu 2024 skončí.

Projekt za 132 milionů korun

Kromě 122 šťastných respondentů se do projektu zapojilo dalších 1380 náhodně vybraných lidí, kteří také vyplňují dotazníky každých šest měsíců. Ti však nedostávají žádný základní příjem, pouze příspěvek za čas strávený vyplňováním.

Peníze pocházejí od přibližně 150 tisíc soukromých dárců a příjemci je nemusejí danit. Každý účastník během třech let dostane dohromady 43 200 eur (1,1 milionu Kč), celkový účet za pokus je tedy 5,2 milionu eur (132 milionů Kč) – a to vše iniciovalo jedno berlínské neziskové sdružení.

Budou lidé šťastnější?

Iniciátoři projektu jsou přesvědčeni, že bezpodmínečná výplata všem občanům by vyřešila mnoho problémů dnešního života. Byl by tak totiž odstraněn tlak na jednotlivce, aby si vydělali dost peněz na přežití. Výzkumníci věří, že by se lidé stali svobodnějšími, kreativnějšími a celkově šťastnějšími.

Chování některých účastníků bude zkoumáno do větší hloubky. Čeká je kupříkladu pravidelná analýza vzorků vlasů, aby organizátoři zjistili, jak se jim mění úroveň stresu, upozorňuje web E15.

Webové stránky projektu uvádějí, že jinak zkoumaní nemají žádnou povinnost kromě „vyplnění sedmi dotazníků během tří let, kdy studie poběží,“ uvádí web projektu.

Testujeme, co udělají

V rámci projektu bude také vědecky zkoumáno, zdali tato utopie ustojí praxi. „Testujeme, co lidé dělají, když mají materiální zabezpečení po dobu tří let,“ říká vedoucí studie Jürgen Schupp z německého hospodářského institutu DIW. „Utratí peníze, nebo si vytvoří finanční rezervy? Přestanou pracovat, nebo budou pracovat méně? Stanou se více sociálně uvědomělými a darují více na dobročinné účely?“

To vše lze poznat v rozsáhlém experimentu, vysvětluje Schupp v obchodním podcastu Deutsche Welle Lidé a trhy. Dokonce i změny v úrovni stresu lze zkoumat pomocí vzorků vlasů od některých testovaných osob, protože díky základnímu příjmu možná budou pociťovat menší existenční tlak.

Diskuze o nepodmíněném základním příjmu je už roky mimořádně ideologická. Základní otázkou je, co lidé dělají, když nic dělat nemusí. Mnoho odpůrců považuje nepodmíněný příjem za utopii pro levicové snílky, kteří chtějí lenošit na úkor společnosti.

A také je další problém: jak systém zaplatit. „Pokud by měl být základní nepodmíněný příjem nastaven skutečně tak vysoko, aby pokryl základní potřeby obyvatel – a samozřejmě je otázkou, co všechno tyto základní potřeby představují –, pak by jeho zavedení stálo ročně řádově desítky procent hrubého domácího produktu,“ říká pro Forbes Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. 

Podcast: Výměna manželek zostuzuje chudobu. Diváci se díky ní cítí jako vítězové, říká socioložka

Navrhovatelé to naopak považují za řešení současných a budoucích problémů: sociální aspekty – od výchovy přes pomoc sousedům až po péči – by byly upgradovány a v rané fázi by se vyvinuly modely pro budoucnost, v níž budou klasická pracovní místa čím dál vzácnější kvůli rostoucí digitalizaci a automatizaci. 

Argumentem zavedení nepodmíněného příjmu by podle eseje Aleny Wagnerové mohlo být doplnění a vylepšení současného sociálního státu, případně zjednodušení složitého systému sociálního zabezpečení tím, že jej částečně nebo zcela nahradíme. Smyslem této dávky by bylo poskytnout základní zajištění živobytí každému, bez ohledu na věk, pohlaví, rodinné zázemí a příjmy ze zaměstnání nebo jiných zdrojů.

„Univerzální programy podpory jsou administrativně jednoduché a levné. Je v nich relativně málo místo pro byrokratické zneužívání, diskriminaci či korupci,“ dodává další argument Guy Standing. Na úřadech práce a jinde zkrátka byrokrati nemusejí řešit a prokazovat, kdo má na co nárok, když ho mají všichni stejný.

Peníze zlepšují charakter?

Výzkumník Schupp také doufá, že získá vhled do témat, která leží na srdci především odpůrcům základního příjmu – inovace a podnikání: „Možná budou příjemci základního příjmu odvážnější při rozhodování, například o zahájení vlastního podnikání nebo změně jejich zaměstnání.“

Je přinejmenším patrné, že mnoho známých podnikatelů – od Billa Gatese přes Marka Zuckerberga až po Jeffa Bezose – nemuselo řešit existenční nejistotu, když se rozhodli založit své společnosti, upozorňuje Deutsche Welle.

„Chceme to vědět!“ je motto pilotního projektu. A Michael Bohmeyer ze sdružení Můj základní příjem připouští, že očekávané zjištění nových informací ho trochu znervózňuje. „Samozřejmě závěr pilotního projektu může také být, že základní příjem nemá takový účinek, jaký předpokládáme,“ říká ve videu na webových stránkách projektu.

Je však otázkou, zda se debata o základním příjmu stane za tři roky po skončení projektu méně ideologickou. Již nyní existují kritici, kteří tento přístup zásadně zpochybňují. Jeden argument například říká, že ani tříletý limit neumožňuje vyvodit závěry o tom, jak by se lidé chovali, kdyby byl základní příjem vyplácen neomezeně dlouho.

Kromě toho existují další velké otázky, které projekt nedokáže zodpovědět. Jak se budou vyvíjet ceny, pokud každý dostane základní příjem? Měli by skutečně nemocní lidé nebo opravdu potřební lidé nakonec k dispozici méně peněz než teď, pokud by nepodmíněný příjem nahradil různé dávky? A jak vysoké by musely být daně, aby se to celé ufinancovalo?

Eura bez práce

„Naše studie v žádném případě nevyřeší všechny otázky týkající se základního příjmu,“ připouští pro Deutsche Welle Schupp. Těší se však na odpovědi na jeho klíčovou otázku: „Co dělají peníze s lidmi? Jedná se o vzrušující vědeckou otázku, pro kterou neexistují spolehlivé studie nikde na světě.“

V minulosti se vědci již snažili zjistit více o dopadech základního příjmu. Výsledky experimentu ve Finsku zaměřeného na trh práce však dopadly nejednoznačně. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (14 250 Kč). K větší zaměstnanosti to nepřispělo, lidé byli ale spokojenější, jak uvedl Business Insider. Rozsáhlejší a veřejně financovaná studie v Kanadě byla politiky rychle ukončena kvůli nákladům.

I kdyby experiment s nepodmíněným příjmem dopadl nad očekávání, Německo se jej v dohledné době zavést nechystá, chybí tu totiž politická podpora takového projektu. Žádná z velkých stran takovou změnu sociálního systému zatím nepodporuje.