12°C
Drastický úbytek turistů trápí dovolenkový ráj. „Příšerné, noční můra,“ zní z Mallorky
Počet zahraničních turistů, kteří v listopadu přijeli navštívit Španělsko, meziročně klesl o 90 procent. Oznámil to dnes místní statistický úřad. Na vině jsou cestovní omezení, která kvůli šíření nového koronaviru zavedly španělské úřady i většina dalších zemí v Evropě i jinde. Na oblíbené Mallorce panuje dle hlasů přímo z ní "příšerná situace" a zaplavily ji davy "nových chudých".
Nedobrá situace v turistice, která je ve Španělsku významným odvětvím, se podepsala i na trhu práce.
Za prvních 11 měsíců loňského roku Španělsko navštívilo asi 19 milionů turistů ze zahraničí. To je zhruba o 78 procent méně než ve srovnatelném období předchozího roku. Turisté v listopadu také utratili o 91 procent peněz méně než před rokem.
Výrazný nárůst nezaměstnaných
Ministerstvo práce uvedlo, že pandemie zastavila příznivý vývoj na trhu práce, kde se nezaměstnanost až do loňska sedm let snižovala. To se ale změnilo, když úřady začaly vynucovat omezení pohybu a částečně i některých podnikatelských aktivit. Počet lidí registrovaných na úřadech práce jako nezaměstnaní se tak v prosinci zvýšil na 3,89 milionu, což proti prosinci předchozího roku představuje nárůst o 22 procent. Znamená to, že bez práce je tam dalších 724 532 lidí.
U nezaměstnanosti je to nejvýraznější nárůst od roku 2009, kdy se Španělsko i další země potýkaly s dopady globální finanční krize. Od roku 2013 lidí bez práce každoročně ubývalo s tím, jak se země vzpamatovávala z finanční krize.
Prosinec byl třetím měsícem v řadě, kdy se nezaměstnanost ve Španělsku kvůli protikoronavirovým omezením zvyšovala. V září se situace přechodně zlepšila, protože uplatnění našlo více učitelů a rovněž zaměstnanců státní správy. Náměstek pro zaměstnanost Joaquín Pérez Rey odhaduje, že průměrná míra nezaměstnanosti ve Španělsku za loňský rok i přes nárůst pravděpodobně nepřekročila 16 procent. Předběžná data budou oznámena později.
Číšník: Nemám proud, vodu ani jídlo
Ve frontě před kapucínským kostelem v centru města Palma de Mallorca stojí spousta lidí se slunečními brýlemi, i když nebe je zatažené. Další si obličej zakrývají kapucemi či do čela staženými baseballovými čepicemi. Všichni čekají na bezplatné jídlo, často se ale za to stydí. U tohoto stolu, ale i v dalších střediscích provozovaných na ostrově charitou, je počet hladových lidí týden od týdne vyšší a do chudoby se propadají i ti, kteří si před nástupem koronavirové pandemie žili dobře, napsala agentura DPA.
„Nemám proud ani vodu, a k jídlu také nic,“ řekl místnímu internetovému deníku Crónica Balear 53letý číšník Damian. Spolu s ním ve frontě na jídlo zdarma čekají bezdomovci i obyvatelé problémových čtvrtí, ale zdaleka už netvoří většinu potřebných.
Dobročinných jídelen čím dál více využívají i ti, na kterých není jejich bezvýchodná situace vidět ani na druhý či třetí pohled - absolventi univerzit, dobře oblečení rodiče s dětmi nebo provozovatelé hotelů a restaurací, kteří kvůli chybějícím turistům nemají hosty a museli zavřít. Pro ně je nouze v životě novinkou, trpí a stydí se za ni.
Záplava nových chudých (nejen) na Mallorce
Těmhle lidem se říká „nuevos pobres“, „noví chudí“, a je jich stále víc. Podle studie Baleárské univerzity (UIB) o působení pandemie se v regionu počet lidí žijících v extrémní chudobě za rok zdvojnásobil na 34 000. Chudobou trpí celkem 320 000 lidí, tedy každý čtvrtý z 1,18 milionu obyvatel souostroví ve Středozemním moři.
List Diario de Mallorca popsal rok 2020 jako rok šířící se chudoby. Stále běžněji je vidět lidi, kteří přespávají v autech nebo přímo na ulici.
Podle místní koordinátorky Červeného kříže Juany Lozanové se za prvních deset měsíců roku 2020 rozdalo 52 000 balíčků se základními potravinami a hygienickými potřebami, o rok dříve bylo těchto balíčků potřeba jen 11 000. Charitám navíc docházejí kapacity a nemají prostředky na to, aby pomohly všem, kteří to potřebují.
Příšerná situace
Na Baleárách navíc panuje poměrně dramatická situace ohledně šíření koronaviru a čísla nakažených jsou tu jedna z nejvyšších ve Španělsku. Počet nově infikovaných na 100 000 obyvatel tu v posledních dvou týdnech vystoupal na hodnotu 530, přičemž v méně izolovaných regionech, jako jsou Katalánsko, Madrid nebo Valencie, se počet nových případů držel pod číslem 400.
Na ostrovech panují obavy, že statistiky se budou dál zhoršovat, což by mohlo vést ke kolapsu zdravotní péče a zaplnění jednotek intenzivní péče. „Zažíváme příšernou situaci, kterou jsme si nedokázali představit ani v nejhorších snech,“ řekla koncem roku předsedkyně baleárské regionální vlády Francina Armengolová. Zmírnění opatření včetně omezené provozní doby obchodů a restaurací tak podle mluvčí regionální vlády nelze čekat dříve než v únoru.
Na Baleárách kvůli covidu-19 zemřelo už 477 lidí, místní se ale přesto prodlužování restriktivních opatření obávají, protože by to podle nich mohlo zasadit smrtící ránu turistickému průmyslu. Ten přitom generuje až 35 procent příjmů v regionu.
Mnozí předvídají, že na jasném nebi někdejšího turistického ráje se stahují mračna. Jednaosmdesátiletá důchodkyně Catalina, která s přítelkyní stojí frontu na jídlo před kapucínským kostelem, to vidí jasně: „Lidí ve frontě je čím dál víc. Když to tak půjde dál, nastane tu válka.“
Na fasádách velkých starých domů v Palmě de Mallorca, přístavu, kam ročně zavítají miliony zahraničních turistů, se objevil nový druh graffiti: „Turisti, jeďte domů“. I když zatím takto protestuje pouze menšina místních, nápisy ukazují na napětí v Palmě i jinde ve Španělsku kvůli rostoucímu počtu návštěvníků z ciziny. Ti jsou sice přínosem pro ekonomiku, na druhou stranu ale také narušují život místních a zatěžují služby, od dopravy až po zdroje vody. Tak se jim to splnilo, co brečí ??? článek z roku 2016