Koronavirus urychlil rozmach umělé inteligence: Dobrý sluha, zlý pán a chybějící zákony

Umělá inteligence je magické slovo, které se v posledních letech skloňuje stále častěji. Když chce být podnik konkurenceschopný a chce přežít v moderním prostředí, nemá jinou možnosti, než po ní sáhnout. Chytré technologie již pronikly do oblastí, o kterých to ani netušíme, třeba do zemědělství, logistiky nebo zdravotnictví. Existují například studie, které naznačují, že počítač je v hledání nádorů efektivnější než člověk.

Je to přitom pojem, který zastřešuje celou řadu technologických oblastí. Umělá inteligence v nejširším pojetí znamená systémy a stroje vytvořené za účelem efektivního provádění úkolů a usnadňování lidské práce – dokážou uvažovat, učit se a plánovat jako lidé a ještě lépe. Cílem není nic jiného, než lidstvu zlepšit život.

Nevidomému Pavlovi (31) pomáhá umělá inteligence: Umí rozeznat barvy i potraviny

Nástup této oblasti tu byl už před koronavirem, pandemie ale vše urychlila. Kdo ještě nebyl v digitálním prostředí, zjistil, že tam musí být a že to vlastně není špatné. Díky umělé inteligence lze ušetřit, zákazníci budou spokojenější a lze takto operovat i v těžkých dobách, jako jsou ty současné.

„V konkrétních firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule a servis prováděl fyzicky. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování nejen technologických zařízení, ale i procesů. Díky snaze řešit důsledky koronavirové krize se také v některých firmách zlepšila online komunikace mezi technologickými zařízeními a lidmi,“ popsal Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR pozitivní dopady pandemie na firmy z hlediska digitalizace.  

Dobrý sluha, zlý pán

Zatímco se všichni shodnou, že proces digitalizace je potřebný a lidem a firmám zlepší život, není už příliš jasné, jaká rizika z toho mohou plynout. A to hlavně pro koncové lidi, kteří jsou konzumenty produktů. Ano, lednička vám dokáže sama objednat nákup. Dokonce si vyberete, aby zboží bylo bio. Ale co dělat, když to umělá inteligence pokazí? V případě, že vám objedná špatné mléko, se až tolik neděje, horší situace nastává, když nepřesně zkontroluje smlouvu nebo vám doporučí produkt, který pro vás může být nebezpečný.

Běžně v takové chvíli nastupují spotřebitelské zákony, ale ty explicitně automatizované systémy neupravují. „Vyvstává otázka, zda jsou stávající pravidla bezpečnosti výrobků a služeb dostatečná k řešení tohoto vývoje a jestli odpovídají ochraně spotřebitelů,“ uvažuje Libor Dupal, předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů. „Tyto technologie budou stále více vázány na koncového spotřebitele,“ míní.

Přetížené e-shopy řeší nápory dotazů zákazníků: Operátory doplnila umělá inteligence

Podle něj jsou výrobky a služby s umělou inteligencí pro lidi lákavé a nastavují nové vzorce chování. Přináší to pokrok, ale i hrozby. „Tyto procesy mohou prohlubovat rozdíly ve společnosti, nebo způsobit vážné škody na zdraví nebo majetku,“ vyjmenovává rizika Dupal. I počítač totiž může být zaujatý, své o tom ví například společnost Amazon. Vytvořila systém na bázi umělé inteligence, který pomáhal hodnotit životopisy uchazečů o zaměstnání, aby personalisté měli méně práce. Nakonec nástroj musela dát pryč, protože se ukázalo, že ve velké míře znevýhodňoval ženy.

I proto je třeba právní ochrana, kterou by například mohly využít zmíněné ženy. Hypoteticky by se mohly soudit, protože je umělá inteligence připravila o pracovní šanci. Podle Alexe Ivanča, ředitele odboru Dozoru na finančním trhu z ministerstva financí obvykle bývají zákony v těchto oblastech opožděné. „Díváme se na nové technologie a zkoumáme, v jaké míře mohou rozbít regulační rámec. Je ale třeba zmínit, že to, co nastane nebo vzniká, je většinou reaktivního rázu. To znamená, že ta regulace může být opožděná 5 až 10 let a tohle se snažíme změnit,“ sdělil Ivančo na online konferenci věnované umělé inteligenci, kterou pořádalo právě Sdružení českých spotřebitelů.

Upozorňuje, že základní práva zůstávají i v oblasti těchto technologií platná. „Tam se nic nemění. To, co stojí za úvahu nebo se zkoumá, je, v jaké míře a způsobem mohou technologie nepoměrně změnit ten stav, jaký je,“ říká Ivančo. Přesná odpověď na tuto otázku zatím neexistuje, ale důležité je hledat ji dříve, než bude pozdě.

V Bruselu už na regulaci pracují

Než nicméně začneme schvalovat zákony na úrovni Česka, je třeba vytvořit celoevropský rámec. Ten aktuálně řeší Evropská komise. „Pracuje na několika dokumentech. Jsou jimi například návrh právního aktu, kterým se stanoví požadavky na umělou inteligenci. Ten by měl zajistit vysokou úroveň ochrany práv spotřebitelů,“ popisuje Dupal. Regulací, které potřebují revizi, je ale více – mimo jiné směrnice o strojním zařízení nebo o obecné bezpečnosti výrobků.

„Fake news“ už zvládnou tvořit počítače samy. Bude to problém, varují odborníci

„Je třeba prozkoumat, zda stávající právní předpisy na unijní úrovni, ale i nadnárodní úrovni jsou vůbec schopna řešit rizika umělé inteligence a zda mohou být účinně prosazována,“ říká zástupce sdružení spotřebitelů.

Otázka právní regulace je uvedena i v Národní strategii umělé inteligence v ČR, koncepci, kterou minulý rok schválila vláda. V dokumentu jsou uvedeny cíle a vize, kam by se republika v rámci této technologie měla dostat. A také, že české zákony skutečně bude třeba „proklepnout“, zda v nové oblasti ustojí. K prvnímu vyhodnocení této strategie by mělo dojít příští rok.