Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Všichni budeme jíst brouky. EU tlačí na pojídání hmyzu, tradiční maso je prý neudržitelné

Autor: Mii - 
30. května 2020
05:10

Velké ohlasy způsobila nová zemědělská strategie, kterou minulý týden představila Evropská komise. Zaujala zejména svou ambicí snížit do roku 2030 používání chemických pesticidů o polovinu a výzvou k větší biodiverzitě, dokument toho ale obsahuje mnohem více. Třeba pasáž o tom, co budeme v budoucnu jíst. Evropská komise totiž říká, že masná velkoprodukce není z dlouhodobého horizontu udržitelná a chce podporovat potravinové alternativy, které poskytnou stejnou, ne-li vyšší výživovou hodnotu. Mluví v této souvislosti o hmyzu. Nad ním se debatuje dlouhodobě, ale nyní to vypadá, že ho EU začíná brát skutečně vážně.

Tzv. entomofágie, neboli využití hmyzu jako potravy, není nic nového, ve většině světa se jedná o běžnou záležitost. Brouci, cvrčci a další „havěť“ jsou záchranou pro regiony, které trpí potravinovou nouzí - produkce hmyzu je levná a zároveň poskytuje vysokou výživovou hodnotu. To vše při menších nárocích na krmivo a půdu. Nechutná navíc vůbec špatně, někde se hmyz jí čistě proto, že je to delikatesa.

Menší nároky hmyzu na životní prostředí jsou důvod, proč se po něm začíná pokukovat i na Západě. Nově představená zemědělská strategie je jádrem diskutované Zelené dohody, která se zaměřuje především na snížení emisí a k těm produkce masa podle některých názorů přispívá. Z toho důvodu v dokumentu stojí, že EU se zaměří na „zvýšení dostupnosti a zdroje alternativních proteinů, jako jsou rostlinné, mikrobiální, mořské, hmyzí a náhražky masa“.

Neznamená to nicméně, že komise chce produkci tradičního masa zcela zastavit. Pouze uvádí, že lidé by ho měli jíst méně – zejména červeného masa a zpracovaného typu uzeniny -  a zařadit do svého jídelníčku i alternativy, mezi které může patřit hmyz. A protože dosud hmyzích potravinářských firem příliš mnoho neexistuje, EU se zavázala, že je bude podporovat.

Dva roky od legalizace pojídání cvrčků

Z hlediska legislativy je hmyz považován na potravinu nového typu. Tam se řadí produkty, které se na území Evropy běžně nekonzumovaly před rokem 1997. Unie cvrčky a brouky na tento seznam zařadila v roce 2018, tím je do jisté míry legalizovala.

„Hmyz a výrobky z něj jsou v současné době Evropskou komisí považovány za tzv. potravinu nového typu (PNT), jejichž uvedení na trh se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách a nových složkách potravin. Toto nařízení však hmyz jako PNT přímo nedefinuje a status hmyzu tak není z právního hlediska zcela jasný,“ uvedlo tehdy ministerstvo zemědělství.

Jisté zpřesnění právní úpravy chovu hmyzu k potravinářským účelům přinesla novela veterinárního zákona, která nabyla účinnost v lednu tohoto roku. Říká, že na chovatele se vztahují stejná pravidla jako na chovatele hospodářských zvířat. Podniky, které produkty z hmyzu prodávají, se musí hlásit Státní veterinární správě.

Žádné hormony ani antibiotika

V Česku zatím existuje jen hrstka firem, které se chovem hmyzu pro potravinářské účely zabývají. Nachází se tu ale zřejmě největší farma v celé střední Evropě, nedávno se přestěhovala do nových prostor v Jaroměřicích. Chová potemníka brazilského, potemníka moučného, potemníka stájového a švába argentinského.

Každý druh hmyzu totiž nabízí jiné výživové hodnoty i kulinářský zážitek. Některé druhy, třeba červi, jsou tučné, jiné zase prakticky bez cukru s vysokým obsahem bílkovin. Na své si proto v entomofágii přijdou i lidé, kteří potřebují dietu upravit ke svým potřebám. Na značné rozdíly mezi jednotlivými brouky upozorňuje i Potravinářská komora ČR.

„Výživová hodnota hmyzu závisí na druhu hmyzu, jeho chovu a způsobu zpracování. Fanoušci konzumace hmyzu zdůrazňují také to, že je bez antibiotik a chemikálií. Nicméně, zvláště to poslední může být do určité míry zavádějící. Z pohledu bezpečnosti hmyzu se totiž nehodnotí jeho ‚kousnutí‘, ale substrát, v němž se pohybuje a takto k němu přistupuje i nová evropská legislativa,“ uvádí komora.

Ta také říká, že v Evropě je pro komerční potřebu chováno devět druhů hmyzu. A popisuje, jak farmy na hmyz vypadají. „Chov hmyzu je podobný chovu ostatních hospodářských zvířat - potřebuje vodu a krmení a produkuje exkrementy. Je chován v uzavřených boxech, ve kterých je kontrolována atmosféra, substrát, voda. Při chovu hmyzu nejsou používány hormony, antibiotika nebo chemické látky s výjimkou látek pro dezinfekci produkčního prostředí. Druhy hmyzu, které jsou sbírané ve stádiu larev, rostou na substrátu, do kterého také vyměšují,“ říká komora.

Kilogram vepře versus kilogram cvrčků

Pozitivnímu přístupu EU k hmyzu do jisté míry přispěli i Češi. Dlouhá léta tu probíhal vědecký výzkum entomofágie, Mendelova univerzita v Brně byla podle svých slov první v Evropě, která se tomu začala věnovat po odborné stránce. Upozorňovala při tom mimo jiné na ekologické výhody hmyzu.

„K produkci jednoho kilogramu masa hospodářského zvířete je zapotřebí desetkrát více rostlinné hmoty než k vyprodukování jednoho kilogramu hmoty hmyzu. Produkce potravin vyrobených z hmyzu tedy zatěžuje ekosystém daleko méně než potravina vyrobená z masa hospodářských zvířat,“ zdůrazňovala univerzita.

„Na rozdíl od konvenčních hospodářských zvířat je jeden jedinec hmyzu schopný vyprodukovat tisíce potomků. Ti dosáhnou dospělosti nikoli v řádu let, jako je tomu u přežvýkavců, ani v řádu měsíců jako drůbež, ale během několika dní či týdnů. I to je důvodem, proč si vědci vybrali hmyz jako živočišnou potravu pro cesty do vesmíru. Za tímto účelem se studují například termiti, mouchy a bourci,“ dodávala.

Podobné výhody zmiňuje Mezinárodní platforma pro produkci hmyzu jako potraviny a krmiva (IPIFF). Z rozhodnutí EU je nadšena. „Naše sdružení vítá představení F2F (název zemědělské strategie EU, pozn. red.) a věří, že cíle této strategie budou hrát důležitou roli v rozvoji našeho odvětví, což by mohlo napomoci přechodu k udržitelnějším a odolnějším potravinovým systémům,“ uvedl v prohlášení Antoine Hubert, předseda IPIFF.

Méně pesticidů, více eko-farem

Zvýšení podílu masných alternativ v jídelníčku Evropanů je jen jednou z několika položek, kterou strategie obsahuje. Řeší například chemické pesticidy, u kterých se zavazuje snížit do roku 2030 používání o 50 procent a snížit do roku 2030 používání nebezpečnějších pesticidů o 50 procent. Chce také, aby do tohoto termínu bylo 25 procent půdy obhospodařováno ekologicky, snížit ztrátu živin v půdě o 50 procent a o 50 procent snížit prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata.

„Koronavirová krize ukázala, jak zranitelní všichni jsme a jak důležité je obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou. Strategie pro biodiverzitu a strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘, které jsou ústředním bodem Zelené dohody, poukazují na novou a lepší rovnováhu mezi přírodou, potravinovými systémy a biologickou rozmanitostí v zájmu ochrany zdraví a dobrých životních podmínek našich občanů při současném zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti EU,“ komentoval dokument místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

PPP150W ( 30. května 2020 19:18 )

Konipasa vyvrhnete celkem snadno, ale musíte ho napřed oškubat. A suchý salám jsme opravdu za komunistů jedli. To vždycky když nebylo k sehnání maso.

PPP150W ( 30. května 2020 19:15 )

Ne, neznám a paní učitelka už dávno umřela. Vy znáte konipasa hmyz? Můžete dát odkaz? Rád se poučím.

gabreta ( 30. května 2020 11:07 )

Se žraním hmyzu by měli začít v Bruselu první, při jejich rozhazovačný politice a rozdávání peněz imigrantům, na úkor svých občanů!!

zadnice ( 30. května 2020 10:44 )

Občané budou jíst brouky, "vrchnost" a "politici" se budou cpát masem, moukou, zeleninou a ovocem!

ma123 ( 30. května 2020 10:20 )

Broukama to začíná a pak se půjdem pást. Jim bych nařídila seno, protože to se k oslům hodí. Pitomci v té EU fakt, už asi tou trávou začali..ale tuším, že se liší od té, co roste v parku

Zobrazit celou diskusi