Pondělí 28. září 2020
Zataženo, déšť 11°C

EU může za „kazítka“ v přístrojích? Vraťte nám olovo, volají čeští elektrikáři

Autor: blv - 
1. března 2020
06:30

Přestala vám fungovat pračka nebo počítač? Jo, to musíte vyhodit, tohle ani nemá smysl opravovat - i to vám může říci opravář. Dnešní přístroje jsou v řadě případů konstruovány tak, aby se k některým součástkám už nikdy nikdo nedostal. A nebo aby samotná oprava neměla smysl. Svůj podíl na to mám i Evropská unie, která zakázala olovnaté pájky. Zeptali jsme se českých elektrikářů, co to znamená v praxi. A to, co nám řekli, vás nepotěší. 

V roce 2006 to začalo jako bohulibý čin, který měl ochránit přírodu a zabránit, aby se do ní dostávalo olovo používané při pájení plošných spojů. Ano, tento kovový prvek je skutečně jedovatý.

Na nebezpečí olověných střel v přírodě upozorňuje pravidelně Česká ornitologická společnost. Dostat do kontaktu by se s ním neměly především děti, u kterých otrava může způsobit zabrzdění duševního vývoje. Jde o fakta, na kterých se shodují ochránci přírody i lékaři. Opatření Evropské unie ale nepotěšilo elektrikáře.

Olovo má prostě určité fyzikální vlastnosti, které se těžko nahrazují. Podle norem EU, které platí i u nás, nesmí pájka obsahovat víc než 0,1 procenta olova - takže prakticky žádné. Místo něj se používá cín například s příměsí mědi nebo stříbra.

Spoje pájené tímto materiálem se ale častěji přehřívají. „Tím pádem se stane, že jakmile je na desce plošných spojů pomocí technologie SMD napájený třeba větší chip bezolovnatou pájkou, tak dochází-li pravidelně k zahřívání a vzniká tam pnutí, které většinou vyústí v to, že ten chip odprýskne od desky a ztratí kontakt. Typické to bývalo u notebooků, kde odprýsknul grafický chip a buď se obraz rozpadl, nebo byla tma úplně,“ vysvětlil Blesk Zprávám elektrikář Vladimír Fiala z Brna.

Slova potvrzuje i jeho kolega Petr Procházka z Jeseníků. Ten navíc upozorňuje, že s bezolovnatými  pájkami se navíc hůře pracuje. „No, bohužel skoro všechna elektronika je dneska pájená už bez olova, a proto vykazuje dost poruch. Mám co chvíli na opravu něco, co chvilku jede a pak ne. Jsou to většinou studeňáky a sem tam poddimenzované součástky,“ mluví o své vlastní zkušenosti.

 

Oba elektrikáři pak kroutí hlavou nad ekologickým rozměrem opatření: s bezolovnatou pájkou se hůře pracuje a je pro použití méně vhodná. Olovo se sice nedostane do sběrných dvorů, ale za to se tam hromadí elektrospotřebiče, které by mohly ještě sloužit.

Petr Procházka je ještě „stará škola“ - co se dá opravit, to si opraví. Ale je to čím dál složitější: „Dneska máte spoustu věcí dělaných na jedno použití. Vemte si třeba jen, kolik televizí a skončí ve šrotu jen kvůli přechodu na dvbt2. Kolik se vyhazuje různých strojů  a nám budou zakazovat olovo,“ komentuje trpce současnou výrobu. A dodává, že do řady přístrojů se dneska už ani nedostane, protože místo šroubků jsou třeba nýty. 

Ani podle Vladimíra Fialy jsme si ekologicky příliš nepomohli: Kvůli  tomu, že odbourali olovo, mají elektrozařízení mnohem nižší životnost, což ale vede k tomu, že sice nebude v přírodě takové množství stop olova, ale na druhé straně, díky tomu bude v přírodě víc stop tantalu, germania, selenu, arzenu a dalších možná i víc toxických věcí, varoval pro Blesk Zprávy.  

Zákaz požívání olova v elektronických zařízeních ušetřil celkem 0,5% celosvětové spotřeby. Lukáš Hliněný z firmy Kondik se zabývá prodejem elektrosoučástek a upozorňuje, že olovnaté pájky opravdu nebyly tím největší rizikem. Například v jedné jediné  autobaterii je podle něj tolik olova, že by to stačilo na výrobu 10 000 integrovaných obvodů. Nástup „ekologických“ elektromobilů v tomhle nic nevyřeší, protože i tam bude olovo v akumulátorech.

Přechod na bezolovnaté technologie taky nebyl zadarmo a zaplatili jsme ho samozřejmě všichni. Za miliony dolarů musely firmy vyměnit stroje a olovo většinou nahradil cín, který je podstatně dražší. 

Nejdál v zákazech olova v Evropské unii je Dánsko, kde žije Frank Ludvik Holtman. „Tady už si vůbec olovo ani jeho slitiny jako obyčejný občan už vůbec nekoupíte, musíte mít živnostenské oprávnění, zatrhli i olověné střely pro myslivce,“ vysvětlil situaci Blesk Zprávám. Zákaz pro něj měl konkrétní dopad - z cínu a olova si pro radost odléval figurky, formy před lety odnesl na půdu - teď jsou mu k ničemu.  

lahny ( 1. března 2020 07:48 )

Ale tady nejde jen o olovo a kazítka.V menších přístrojích (mixery a pod.) se místo železných převodových koleček používají ozubená kolečka z plastu.Což znamená, že ten plast se obrousí a kolečka nezapadají do sebe, čili se protáčejí.Nejde to opravit.Zrovna tak to je u větších spotřebičů kde se používají ložiska.Toto ložisko za komunistů bylo posazeno v tkzv.domečku (železný držák ložiska, který šel rozšroubovat a ložisko vyměnit.Dneska se tyto domečky dělají z plastu, ložisko tam je zalisované, takže buď praskne plast a ložisko tam už nedáte a nebo se vysype ložisko a vyměnit ho už nemů­žete­.Opět­..ne­opra­vitel­né, čili kvůli ložisku musíte vyhodit celý spotřebič.
A tak je to se všemi nynějšími výrobky, vše se dělá tak, aby to už nešlo opravit a lidi si museli koupit nový výrobek.
Dříve výrobky vydržely 20 a více let a nechaly se opravit, dneska vydrží sotva sedm let, čili do dvaceti let musíte mít alespoň tři, což znamená více elektřiny, více surovin, více odpadu, více benzínu a nafty na přívoz komponentů, více benzínu a nafty na rozvoz nových výrobků, více papíru na návody, více folie na zabalení výrobku, více dřeva na dřevěné palety, zkrátka všeho více a tím pádem se už nekouká na životní prostředí.
A pokud někdo namítne, že tím pádem by byla větší nezaměstnanost, tak...také jsme si na začátku šedesátých let nedokázali představit, že v už v sobotu nebudeme muset do práce.Takže proč by nemohli být už pátky volné a nebo pracovat denně jen šest hodin,( tím by se zlevnily i ty výrobky) tím pádem by ve vícesměnném provoze byly místo tří směn čtyři.

ov21 ( 1. března 2020 07:48 )

naštěstí lze cín s olovem stále koupit

zlymikes ( 1. března 2020 07:36 )

V řadě činžáků ,a nejen u nás, jsou ještě vodovodní vedení z olova.Když se tvrdí,že olovo ovlivňuje duševní rozvoj,tak je to zřejmě nejvíc v Bruselu

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud