Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Češi žijí v malých bytech jako sardinky. Vztahy kvůli tomu krachují, varuje psychiatr

Autor: Sabina Dračková - 
8. listopadu 2019
06:00

Málo místa na vaření i na spaní. Nedostatek prostoru je podle Čechů v bydlení ten největší problém. Na ploše třiceti metrů čtverečních někdy žijí třeba i čtyři lidé. To je ale i podle odborníků špatně. Má to vliv na mezilidské vztahy i psychiku. Stále to ale nevypadá, že by byty měly zlevňovat.

„Mileniálům a lidem ve zralém a středním věku jsou jejich byty malé,“ vyplývá z průzkumu agentury Rondo Data. Lidé od třiadvaceti do šedesáti let nejčastěji přiznali, že právě velikost bytu, ve kterém žijí, je pro ně největší problém.

Čím větší byt, tím dražší. Například v Praze stojí pronájem bytu o rozloze 30 metrů čtverečných okolo patnácti tisíc, což je vůbec nejvíc z celé republiky. Na ceně se pak podepíše každý metr čtverečný navíc. Za neustálým zvyšováním cen podle prodejců stojí hlavně to, že je o ně stále i přes vysokou cenu zájem.

„Větší byty jsou v současné době pro mnoho lidí, zejména ve větších městech, stále více nedostupnější. Není to však důvod jediný. Mezi další důvody patří rostoucí popularita pořízení bytů jako investice. Zde jsou malé byty považovány za velmi likvidní a poptávka stále převyšuje nabídku. Roční výnos takovéto investice se může pohybovat až na úrovni 5% a výše. Dalším důvodem je také růst zájmu o byty na krátkodobé a střednědobé pronájmy, opět to platí zejména ve větších městech,“ řekla Blesk Zprávám Danica Fleischerová, ředitelka developerské společnosti Acord Invest.

Pro pohodlné bydlení je podle odborníků potřeba nejen dostatek metrů čtverečných prostoru, ale hlavně dobrá dispozice bytu.

„Je dobré, pokud člověk, i když žije sám, má k dispozici obytný prostor s kuchyní a oddělený prostor ložnice. Když lidé žijí v páru a pak jako rodina s dětmi, většinou požadavky na životní prostor rostou a ideální je, když může mít každé dítě svůj pokoj, zejména když děti povyrostou. Záleží ale, zda lidé preferují více prostor nebo populární lokalitu. Pokud chtějí bydlet například v centru Prahy či Brna, často se spokojí s menším bytem či méně pokoji,“ pospal pro Blesk Zprávy odborník na stavebnictví Jiří Bonk.

Menší životní prostor může mít dopad i na psychiku člověka. Stísněné prostory jsou podle odborníků častým důvodem rodinné nepohody. „Lidé si občas jen tak postesknou, že by rádi měli víc prostoru. Většině z nás je totiž příjemné mít doba vystavené materializované vzpomínky a věci, co nám zlepšují náladu, například obrazy a podobně, někdy to ale opravdu může být problém,“ upřesnil pro Blesk Zprávy psychiatr Jan Cimický.

Psychiatr: Bydlení nepodceňujte!

Podle Cimického může mít člověk, který dlouhodobě žije v malé domácnosti, pocit uvěznění. Z toho vznikají další komplikace, protože lidé nemají dostatek soukromí. „Ve společné domácnosti je dobré, aby měl každý alespoň svůj koutek, pokud není prostor na vlastní místnost. Stačí mít nějaké vymezené teritorium, kde mohou být sami se sebou a nikdo jim ho nezabírá,“ radí.

Malým bydlením po čase trpí vztahy. Často se totiž přidávají i hádky kvůli nedostatku financí, které by vyřešily problémy s malým bydlením. Nesoulad partnerů se pak snadno prohlubuje. „To, co jim dříve nevadilo, jim začne vadit. Lidé jsou pak alergičtí na spoustu věcí, třeba na různá gesta nebo slova svého partnera. Z původně relativně hezkého vztahu pak vznikne válka a nakonec třeba i rozchod. Bydlení je velice důležité a myslím, že je velice správné, když se tomu věnuje velký zájem,“ řekl Jan Cimický.

Málo místa pociťují i nejmladší, tedy ti do třiadvaceti. Protože zástupci takzvané generace Z zatím bydlí hlavně u rodičů, nestěžují si na velikost celého bytu, ale spíš na velikost svého pokoje. Malou ložnici označilo jako svůj největší problém necelých deset procent. Mladí by spíš raději měnili současné bydlení za to v lepší lokalitě. Co ale trápí lidi napříč generacemi, jsou malé kuchyně. Ty u nás bývají v zájmu úspory prostoru často nahrazované pouze kuchyňskými kouty.

Důchodci chtějí mít klid a zároveň lepší dopravu

Obecně lze podle odborníků říci, že každý by chtěl to, co zrovna nemá. „Ti, kdo mají velký byt či dům, jsou často nespokojeni s lokalitou či zhoršující se dopravní situací, protože musí například stále náročněji cestovat do zaměstnání či za kulturou nebo sportem. Ti, kteří bydlí v drahé čtvrti ve větším městě, mají v okolí perfektní občanskou vybavenost, pak zase mají problém s hlučností a ruchem nebo malým prostorem bytu.

Značná část lidí je nespokojena s vybavením domácnosti, ta souvisí s omezenými finančními prostředky, neshodami na tomto řešení s dalšími členy domácnosti nebo i tím, že bydlí v nájmu a nevyplatí se do nového interiéru a domácnosti investovat,“ říká zástupce stavební společnosti Jiří Bonk. Jediným, komu menší bydlení nevadí, jsou důchodci. I přesto, že někteří chtějí bydlet spíš v domě než v bytě, to, že by chtěl větší rodinný dům, neuvedl v průzkumu jediný ze seniorů.

Problémy ale vidí jinde, život jim komplikuje hlavně špatná dopravní dostupnost, kvůli zhoršující se dopravní situaci je pro největší část seniorů problematické se dostat na nákup nebo k lékaři. Velká část si také stěžuje na to, že nemají klid. Hluční a nepříjemní sousedé, ale taky hluk z továren a dopravy trápí vysokou část lidí starších jednašedesáti let. „Téměř 70 % seniorů žije v bytech. Nejvíce je trápí hluk v bezprostředním okolí domu nebo od sousedů (40 %). Třetina se pak potýká se zhoršující dopravní situací. Jinak jsou senioři se svými domovy spokojeni,“ vysvětlil Jiří Bonk.

adeso ( 8. listopadu 2019 12:40 )

zada ( 8. listopadu 2019 10:21 )

Pane psycholog není to obydlení, ale o lidech a jejich nárocích a o tom jak se tomu druhému přizpůsobit. Mmoji prarodiče žili v malém domku se dvěma malými místnostmi celý život - kamna na dřevo, vaření v jedné místnosti a spaní v podstatě také. Vychovali čtyři pracovité a hodné děti a měli se rádi až do smrti, kdy jim bylo 92 let. Měl byste se pane psychlog ještě hodně učit o vztazích mezi lidmi. Dnes je jiná doba, je to pravda, že lidé chtějí žít pohodlně, ale ndeska se nikdo nikomu nechce ve vztahu přizpůsobit nebo upozadit. Proč? To je otázka pro vás pane psychologu. Na to odpovězte!

Bleskoska ( 8. listopadu 2019 10:21 )

Za totáče se lidi k sobě chovali daleko ohleduplnějí a chápali, že jsou individualitami jen vocamcáď pocamcáď, takže rodina s dítětem, nebo i se dvěmi dětmi a babičkou v dvoupokojovém bytě nepotřebovala psychiatra, který by vysvětlil, jaká je to hrůza spolu žít v tak malém bytě. Taky se chodilo do práce a do školyy a domů pokomunikovat s rodinou, ne každý čučet do noťasu nebo mobilu, a pak na kutě. Za totáče byl v rodinách ráno boj pouze o koupelnu, pak už klid a pohoda, dnes by se rodinní příslušníci kolikrát pozabíjeli, i kdyby bydleli ve velkém bytě a ještě k tomu měli chatu. Ale když už máme svobodu a můžeme cestovat, což za totáčče nebylo, tak doporučuji fňuknám vycestovat a zbytek nefňukajících příbuzných nechat v malém bytě. Nebo si vydělat na svůj byt, postavit barák, koupit montovaný domek, hausbót, nebo dožít v hotelu. To jsme za totáče přece neměli, ale dnes mám všechno. Vzpomenete si někdo na hnusné okály, co se postavily co by dup a na finské domky, které dnes mají hodnotu, že jeden žasne? V tom by ale současná ambiciozní (j)elita asi nebydlela, že?

mazliva.samicka ( 8. listopadu 2019 09:31 )

Tak pořád lepší, než pod mostem, ale že by to bylo nějaký terno....bydlet v přecpaném bytě...

mazliva.samicka ( 8. listopadu 2019 09:29 )

To je pravda...zajet si třeba na dovču do Afriky a mít z ***..stříkačku v tom lepším..případě..

Zobrazit celou diskusi