14°C
Neziskovkám vadí problémy u veřejných sbírek. Úředníci je schvalují nejednotně
Současná pravidla pro veřejné sbírky nestačí na podvodníky, úředníci přiznávají, že peníze se využívají i na něco úplně jiného, než na co si dárce myslí, že přispívá. Neziskovkám zase vadí, že v každém kraji se rozhoduje jinak a procesy jsou složité. Chystá se proto změna legislativy. To vše zaznělo na kulatém stolu pořádaném k této problematice ve Sněmovně.
Peníze vybrané ve veřejné sbírce někteří používají nejen na pomoc konkrétnímu člověku, ale třeba na pronájem kanceláří nebo svoz odpadu.
Na co se mohou vybrané peníze použít, to schvalují krajští úředníci. Napříč Českem ale každý rozhoduje jinak. Podle neziskovek by měla problémy vyřešit novela zákona. Místopředseda Ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD) ve čtvrtek neziskovkám i úředníkům řekl, že by byl rovnou pro zcela nový zákon.
Chtějí nezávislé audity
Zbytečně moc administrativy, nejednotný přístup a časová náročnost. To jsou hlavní důvody, proč neziskovky už nechtějí, aby jim výdaje a příjmy ze sbírek kontrolovali úředníci z kraje.
Místo nich by to měli pro každou organizaci dělat auditoři. „Ti by na náklady pořádající organizace zpracovávali nezávislé audity, které by pořadatel sbírky následně předal na úřad, jenž sbírku registroval,“ vysvětlil záměr prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR Marek Šedivý.
Místo úředníků by auditoři měli dělat i pečetění kasiček a počítání vybraných peněz. „Dnešní systém, ve kterém musí být každá jednotlivá kasička pečetěna a odpečeťována úředníky, navíc s povinností vše protokolovat, nefunguje nikde v Evropě,“ dodal Šedivý.
Pro změnu argumentují i tím, že by u velkých sbírek úředníci už nemuseli objíždět stovky kasiček v terénu nebo schraňovat v kanceláři desítky šanonů s protokoly. Stát by podle nich ušetřil, protože náklady by se přenesly na neziskovky. Úřednici by dál mohli kontrolovat jen méně náročné sbírky.
Na co vlastně přispíváme?
Problém je také v tom, že se úředníci neshodnou na tom, co všechno se může ze sbírky zaplatit. Podle některých má být sbírka jen k získání peněz výhradně na mimořádné události, anebo na nákup konkrétních přístrojů či pomůcek. To neziskovkám vadí, chtějí totiž peníze používat i na další věci s tím spojené.
„Mohlo by to zamezit absurdním situacím, kdy například organizace pracující s handicapovanými může finance z veřejné sbírky využít na nákup automobilu, nemůže z nich ale uhradit jeho provoz či opravy,“ říká Marek Šedivý.
Pořadatelé sbírek upozorňují hlavně na to, že si sbírka musí budovat dobré jméno, aby jí lidé měli důvod věřit. Samy úřednice přiznávají, že řeší spousty žádostí o sbírky, které rozhodně nepůsobí seriózně.
„Někdy z té žádosti člověk ani nepozná, na co tam fakt sbírají, jsou to takové kecy, a pak si za ty peníze platí drahé řidiče a nájmy, i když je poslání jejich organizace v něčem úplně jiném. Je potřeba to pečlivě hlídat,“ řekla na setkání s neziskovkami a zástupci ministerstev jedna z úřednic.
Ministerstvo vnitra má brzy vydat metodiku pro úředníky, která by jim jasněji říkala, co schválit a za jakých okolností sbírku zamítnout. Spolupracovat na ní s resortem chtějí odborníci na daně a účetnictví i samotné neziskovky.
„Stát by měl dohlédnout na transparentnost těchto sbírek, současně by měl ale garantovat jednotný přístup úřadů a případně ubrat na zbytečné administrativě,“ uvedl po kulatém stolu poslanec ČSSD Chvojka. Podle něj je potřeba tolik zásadních změn, že spíš než novelu by bylo zřejmě lepší, aby se připravil zcela nový zákon.
Témata:
Související
Mokasin to jste četl kde?