Láme stát hůl nad alkoholiky? Tomáš musel čekat na „odvykačku“ půl roku

Jak uvádí zástupci obecně prospěšné společnosti Magdaléna, která léčí závislé už 22 let, v rozpočtech organizací už nyní chybí miliony korun a příští rok bude prý hůř. Momentálně musela Magdaléna zavřít ambulanci v Berouně a ke konci roku zavře poradnu ve Vlašimi - bez pomoci se tak ocitne přes 150 lidí a jejich rodin. Omezit služby budou muset zřejmě i další organizace.

Ministerstvo zdravotnictví se proti tvrzení o rušení podpory na péči o závislé na alkoholu a drogách ohradilo a označilo to za šíření poplašné zprávy. „V roce 2019 bylo v rámci dotačního programu Protidrogové politiky ze strany MZ rozděleno celkem 30,5 milionu korun, což je téměř srovnatelné s rokem 2017. Rok 2018 lze ale ve srovnání s ostatními roky považovat za nadprůměrný. Ještě v letech 2013 a 2014 bylo na tuto oblast rozpočtováno pouhých 15 milionů korun, od té doby finanční prostředky rostly,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová pro Blesk Zprávy.

Dosud se na protidrogové prevenci podílel úřad vlády prostřednictvím Rady vlády pro protidrogovou politiku a ministerstev práce, zdravotnictví, školství a vnitra. Nově bude peníze rozdělovat jen úřad vlády a resort sociálních věcí.

Zoufalá máma ukázala, co dokáže heroin: Ze syna udělal trosku za pouhých sedm měsíců

Čekací doba na odvykačku: Tři měsíce a víc

Tomáš (49) je abstinující alkoholik. Zdůrazňuje, že abstinující, nikoliv vyléčený. Zároveň je místopředsedou Sdružení pro pacienty s diagnózou závislostí Recovery. Jak sám říká, tím, že pomáhá druhým, se zároveň i léčí.

„Většinu lidí zajímá, proč jsem začal pít, kdy jsem si uvědomil, že jsem alkoholik, kolik jsem měl nejvíce promile a kolik jsem propil. A to jsou zavedená témata, která neustále kolují. Alkoholika se nikdo nezeptá, kdy se léčil, jak dlouho to trvalo a jak se cítí. Vnímám to jako stigmatizaci,“ řekl Blesk Zprávám Tomáš s tím, že by byl rád, kdyby se v souvislosti s alkoholismem také mluvilo o tom, že jde o nemoc a diagnózu a abstinující alkoholik potřebuje následnou péči, jako kterýkoliv jiný pacient.

„Když jsem šel na léčbu poprvé, bylo to před 17 lety a byl jsem velmi odhodlaný s tím něco dělat. Nástup jsem dostal za šest měsíců. A to bylo hodně zlých šest měsíců. V podstatě jsem dělal všechno pro to, abych co nejrychleji umřel,“ vzpomíná Tomáš. Vysvětluje, že neustále pil a sebekriticky se diví, že tuto dobu vůbec přežil. A stejně jsou na tom podle něj ostatní čekající.

Závislý: Nemají místo? Tak na to kašlu

„Když jsem šel do další léčby, tak jsem potřeboval akutní pomoc. Detoxy byly obsazené a čekat na konzultaci pro rozjetého závislého je téměř nemožný,“ popisuje stav před osmi lety. Byl na tom ale fyzicky špatně, takže se k léčbě nakonec dostal včas.

Jak uvedl i předseda Recovery František Trantina, čekací doby na adiktologickou ambulanci v Praze jsou tři až čtyři měsíce. V jiných krajích, například v Karlovarském, pak chybí dostatek adiktologických služeb úplně.

„Jenže filozofie závislých je „když už jsem se rozhodl, že se budu léčit a oni pro mě nemají místo, tak se na to můžu vykašlat.“,“ přibližuje Tomáš.

Pijí tajně, pomoci se vyhýbají. Alkoholiček přibývá, nejvíc je „zelených vdov“

Pacienty politika nezajímá

„Z pacientského hlediska pro nás není politika důležitá. Pro mě je důležitá dostupnost. Závislí potřebuje akutní péči, následnou péči a ta musí být k dispozici tady a teď,“ zdůrazňuje Tomáš. Vše přirovnává k operaci srdce. „Když někdo jde na operaci, dostane dvojitý bypass a následně stráví měsíc v lázních a je na nemocenské, tak to nikdo neřeší. A u někoho, kdo má akutní závislost, to také nekončí výstupem z léčebny,“ dodává.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové chce budovat síť adiktologických ambulancí jako zdravotnických zařízení, kde bude dostupný kromě odborníka na závislosti psychiatr, klinický psycholog nebo zdravotně-sociální pracovník. „Jejich vznik chceme nastartovat v rámci projektu Podpory nových služeb pro duševně nemocné. Už během roku 2020 vzniknou první dvě ambulance s rozšířenou péčí specializované na adiktologii, které budou 18 měsíců financovány z Evropských fondů,“ sdělila mluvčí.

Tomáš uvedl, že bude spokojený, když se státu podaří udělat tolik ambulancí, aby se pokryly potřeby všech, kteří to potřebují. Ale nemyslí si, že se to státu v dohledné době podaří. 

Tomáš: Děsí mě to. Kdo mi pomůže?

„Chování státu nechápu,“ přiklání se Tomáš k pohledu, který zmiňují neziskové organizace. „Následné společenské škody alkoholismu jsou známé, ročně je to kolem 59 miliard korun. A my se bavíme o tom, že ze služeb na pomoc závislým ubyde 25 milionů? Řešení se musí najít a jsem přesvědčen, že se najde,“ apeluje Tomáš na státní úřady.

„Já jsem závislý a potřebuji pomoc. My se tu bavíme, kdo a za kolik mi pomůže, zda je stát dobrý nebo zlý a která ambulance musí zavřít. Já to vnímám a děsí mě to. Ale řekněte mi, až se tedy domluvíte - Pomůže mi někdo, nebo ne?“ ptá se obou stran.