Úroda bude nadprůměrná, experti ale chladí nadšení: Proč nám jídlo nezlevní?

Autor: Miloš Cihelka - 
25. srpna 2025
05:00

Zemědělci už letos sklidili většinu obilí a dalších plodin. Úroda by měla být lepší než v uplynulých letech. Podle expertů ale vliv na ceny potravin bude zanedbatelný či spíše nulový.

Zemědělci do poloviny srpna stihli sklidit 705 328 hektarů základních obilnin. Agrární komora očekává, že se celkem sklidí 7,2 milionu tun. To by bylo o půl milionu tuny více než loni. Zástupci komory to v pátek oznámili na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Nyní je sklizeno přibližně 95 procent ploch obilovin a 99 procent ploch řepky. Letošní žně jsou nicméně výrazně pomalejší, loni touto dobou už měli farmáři pod střechou téměř veškerou úrodu.

„První kombajny vyjely letos do polí na přelomu června a července, což je zhruba o týden až dva později než loni. Brzký příchod jara sice urychlil vegetační vývoj plodin, ale následně jej mnohde zpomalily jarní mrazy a poté deštivé počasí. Tak pomalý postup žní jsme zažili naposledy v roce 2013,“ sdělil Blesku prezident Agrární komory Jan Doležal.

Kvůli dešti hrozí plísně

„Nyní je předpověď příznivější, ale další výkyvy počasí nelze vyloučit. Pokud by deštivé počasí pokračovalo, hrozí plísně a různé houbové choroby, což znamená snížení kvality a také výnosu,“ dodal Doležal. V ohrožení jsou nejen obilniny, jako je třeba pšenice nebo žito. „Především u řepky je patrný vliv počasí, ještě umocněný působením škůdců, což se podle informací z terénu negativně podepisuje na výnosech,“ tvrdí Doležal.

Česko je soběstačné

„Letos lze očekávat větší úrodu než v loňském roce. Základních obilovin by mělo být sklizeno přes 7 milionů tun, což představuje meziroční nárůst zhruba o 3 procenta,“ potvrdil Blesku odhad také Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Podle agrárního analytika Petra Havla se letos sklidí například zhruba 5 milionů tun pšenice, což je hlavní tuzemská zemědělská plodina. V Česku se ovšem spotřebuje jen jedna tuna. V tomto ohledu bude tedy republika rozhodně soběstačná.

Slevy? Spíše zdražení

Ceny potravin v obchodech však ovlivní výsledek sklizně jen minimálně, pokud vůbec. „Například změna ceny za tunu pšenice o tisíc korun, ať už směrem nahoru, nebo dolů, se projeví 10 až 15 halíři na ceně rohlíku a dalšího pečiva, to spotřebitel nepozná,“ vysvětlil Blesku Havel.

Případné nižší ceny obilí mohou navíc obchodní řetězce zahrnout do svých zisků, aniž by z toho zákazník profitoval. „Počasí by mělo být vlídné nejen k úrodě obilovin, ale i brambor. Ovšem to neznamená, že potraviny jako celek letos výrazněji nezdraží. Zdraží. Více než dvojnásobně v porovnání s celkovou inflací. Na vině jsou drahé energie, nedostatek pracovní síly a růst mezd, růst cen nájmů, ale také krmiv či hnojiv,“ vysvětlil Blesku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ceny snižuje Ukrajina

Do spotřebitelských cen se z pohledu zákazníka však pozitivně promítá dovoz potravin například z Ukrajiny. „Pro řadu komodit je jediným řešením Ukrajina, která nabízí moderní zemědělství s konkurenčními cenami,“ uvedl pro server Aktuálně.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Vedle obilí se z Ukrajiny dováží ve velkém také levný cukr. Podle analytika Havla by však, pokud jde o dovoz z Ukrajiny, spíš než cukr mohlo české producenty do budoucna ohrožovat ukrajinské drůbeží maso. I to se sem dováží a jeho spotřeba obecně v Česku roste.

Chmel ceny neovlivní

Průměrnou sklizeň očekávají letos čeští chmelaři. Obávají se však vysokých teplot, které mohou zastavit zrání. „Odhady za Českou republiku jsou někde kolem dlouhodobého průměru, což by bylo 6400 tun,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec. Loni sklidili pěstitelé 6494 tun, což tehdy byl meziroční pokles o 500 tun. Na prodej veškeré produkce mají chmelaři uzavřeny dlouhodobé smlouvy. „Sklizeň se na ceně piva neprojeví,“ uvedl Rosa. Náklady na chmel tvoří podle něj méně než procentní podíl z celkové ceny piva. Chmel sklízí tradičně brigádníci. Na rozdíl od minulosti to již nejsou převážně studenti. Na sklizeň přijedou letos pracovníci hlavně z Rumunska a Bulharska. „Ubývají Češi, doslova vybíráme domovy důchodců, kde jsou ještě schopní traktoristi,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Jak jsme na tom se sklizní?

komodita   sklizená plocha   sklizený podíl

obilniny celkem    705 328 ha 58,63 %

pšenice ozimá       418 228 ha 55,26 %

pšenice jarní         5 790 ha     28,56 %

ječmen ozimý       107 847 ha 98,48 %

ječmen jarní          138 940 ha 74,98 %

žito    6 440 ha     31,66 %

oves  17 225 ha   25,24 %

řepka 265 207 ha 78,96 %              

(Odhad k 10. srpnu 2025)

Zdroj: SZIF

Video  Prezidentka potravinářské komory o slevách: Češi už neznají reálné ceny. Před čím varuje?  - Bára Holá
Video se připravuje ...

Dáša Bodláková ( 26. srpna 2025 08:36 )

Společnost zavřela i cukrovar v Korneuburgu (pro zastaralost) a náš v Hrušovanech především z důvodu, že cukr byl v EU vždy chráněná komodita a zemědělcům se vyplácelo pěstovat cukrovku. EU se dosti hloupě rozhodla v rámci podpory Ukrajiny, ale svoje zemědělce potopit a dovolila v rámci podpory Ukrajiny dovoz cukru z této země. Většina zemí v čele s Polskem, ale nedovolila tento podraz na vlastní zemědělce (Rakousko také ne)a prostě dovoz zemědělských komodit na svoje území nedovolila, Polsko ani převoz přes své území a to z oprávněného důvodu znevýhodnění vlastních zemědělců, kteří musí dodržovat sebenesmyslnější nařízení EU (mimochodem toto spolkne většinu dotací) a na Ukrajině toto nedodržují a používají hnojiva a pesticidy, které jsou v EU zakázány a proto je jejich cukr levnější. (nejen cukr) Naše vláda zcela servilně prounijní a proukrajinská toto vše pochopitelně neudělala a nejen, že podrazila vlastní zemědělce, ale i vlastní obyvatelstvo, protože zemědělské komodity z Ukrajiny neodpovídají požadavkům EU ne bezpečnost potravin. Díky nízkým cenám cukru na čemž se podílelo i Bratrstvo kočičí pracky pod vedením Fialy museli zavřít i moderní cukrovar v Hrušovanech. Ještě v roce 2022 byla cukrovka velmi výnosnou plodinou a cukrovar jel naplno. Rakušané zcela správně nijak moc Ukrajinu nepodporují a hlavní pro jejich politiky je Rakousko a jeho občané. Poláci zase dobře ví co jsou Ukrajinci zač, pouze naše Bratrstvo kočičí pracky jede tupou propagandu a přitom s Ukrajinci též máme neblahé zkušenosti a to nejen z nynější doby, ale především z let 1968 -1991.

Jan Kocián ( 25. srpna 2025 17:03 )

Dnes mělo být podle ČHMÚ v nejteplejších lokalitách Ústeckého kraje maximálně 24 °C... ale mají tam 26 °C.

====­======­======­====

Jinak dnes ráno bylo v Maďarsku -10 °C ve dvou metrech nad zemí, při zemi ještě méně!

Jan Kocián ( 25. srpna 2025 16:17 )

Sotva se dnes odpoledne odsunula oblačnost, už se nad Česko nasouvá z Německa saharský prach namixovaný s kanadským kouřem.

Dáša Bodláková ( 25. srpna 2025 15:31 )

Letos byl zavřen cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, který je blízko hranic s Rakouskem a byl to poslední cukrovar na jižní Moravě. Další cukrovary u nás mají velké problémy s dovozem cukru s Ukrajiny, čemuž se každá jiná rozumná vláda v Evropě brání, nikoliv naši kolaboranti. Na Ukrajině nedodržují žádné nařízení EU a používají hnojiva a pesticidy zakázané v EU. Jejich obilí a olejniny, díky nesprávnému skladování obsahuje větší množství plísní a proto třeba v Polsku platí zákaz dovozu a problém je i s transportem přes polské území.

Donato Petr ( 25. srpna 2025 12:34 )

Počkej, počkej. K tomu, abych měl průměrný rozhled nepotřebuju pracovat v zemědělství. nemotej sem informační embargo na Ukrajinu a odpověz, který cukrovar byl zlikvidován po r. 2008, nebo nějaký za Výborného. To je totiž pods*** mého příspěvku, ne Ukrajina.

Zobrazit celou diskusi