Greta mu zlomila vaz. „Nepozná dobro a zlo,“ tvrdil šéf dětských psychiatrů a rezignoval
„Jde o nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění.“ To o Gretě Thunbergové (16) uvedl šéf dětských psychiatrů v Česku Jaroslav Matýs. Aktivistka ze Švédska přitom trpí Aspergerovým syndromem. Matýs pro Info.cz tvrdil, že psychiatrickou pomoc potřebuje Greta i její rodina. Psychiatr rezignoval na své funkce, jeho výroky se však řeší dál.
Šéf sekce dětské psychiatrie Jaroslav Matýs si pořádně zavařil. Matýs poskytl rozhovor pro Info.cz o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Autismus poté označil mj za „cestu k penězům a výhodám“.
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že Matýs rezignoval na své odborné funkce. Blesk zprávy Matýsovo vyjádření shánějí, jeho mobil je nedostupný. Sami autisté, rodiče dětí s poruchami autistického spektra a další signatáři napsali kvůli jeho výrokům otevřený dopis ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO).
Matýs skončil jako předseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče.
Psychiatr: Pomoc potřebují Greta i její rodiče
„Znám autisty, kteří jsou hodní. Pak mám ty, které baví ubližovat jiným. Když se autista potká s tématem, na kterém ulpívá, je důležité, aby mu rodina vysvětlila, kde jsou hranice. U Grety je problém, že rodina ten moment ulpívání nezachytila,“ uvedl v rozhovoru Matýs.
„Když se podíváte na její umělou mimiku, přehnanou gestikulaci, nacvičené úšklebky, lpění na stejných slovech a větách, intonacích… Všimněte si, jak málem brečí a pak se to okamžitě srovná. To je typické pro autismus,“ pokračoval Matýs.
Na dotaz, zda by Greta dle něj potřebovala odbornou pomoc, odpověděl: „Nejen ona. Celá ta rodina. To totiž není jen o dítěti, ale mnohem podstatnější jsou ti rodiče. Mnohdy jsou to oni, kterým je příjemná publicita (Thunbergové matka je slavná operní pěvkyně, její otec pak herec a oba její kariéru podporují, pozn. red.). Velmi často se s tím setkávám i ve vlastní ordinaci.“
Ministerstvo: Matýs rezignoval sám
Slova o Gretě však Matýsovi pomyslně „zlomila vaz“. „Pan doktor Matýs včera rezignoval sám na všechny své funkce v odborné společnosti i v rámci reformy péče o duševní zdraví, včetně Pracovní skupiny pro dětskou a dorostovou psychiatrii,“ potvrdila Blesk Zprávám Gabriela Štěpanyová, ředitelka Odboru komunikace s veřejností na ministerstvu zdravotnictví.
„Jeho nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra (PAS) považujeme za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální, a to nejen z důvodu toho, že pan doktor Matýs pečuje o pacienty s PAS, ale i proto, že jsou zcela v rozporu s reformou péče o duševní zdraví,“ vysvětluje Štěpanyová.
Matýsovy výroky znepokojily i ministra zdravotnictví Vojtěcha. „Ministr zdravotnictví, znepokojen výroky pana doktora Matýse, se dopisem obrátil na Psychiatrickou společnost ČLS JEP s žádostí, aby byla celá věc z jejich strany projednána a odborná společnost k ní zaujala stanovisko,“ dodala Štěpanyová.
A tak se také stalo. „Psychiatrická společnost ČLS JEP se zabývá výroky Matýse, oficiální vyjádření již poskytla Ministerstvu zdravotnictví ČR, prohlášení a další kroky zveřejní po schůzi výboru,“ uvedl na dotaz ČTK předseda společnosti Pavel Mohr.
Výbor psychiatrické společnosti pak ve středu odpoledne pulikoval na webu své stanovisko k Matýsovým výroků, od kterých se distancovali.
„Názory, které MUDr. Matýs v uvedeném rozhovoru prezentuje, v žádném případě nereprezentují stanoviska a postoje odborné psychiatrické veřejnosti a výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se od nich rozhodně distancuje. Velmi nás mrzí, že výroky, které zde zazněly, vyznívají negativně především vůči osobám s poruchami autistického spektra. Péče o ně je jednou z priorit, které Psychiatrická společnost ČLS JEP řeší v úzké spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, rodinnými příslušníky a všemi zainteresovanými stranami,“ vzkázal výbor.
Stížnosti na Matýse: Nepravdivá a stigmatizující rétorika
Na Matýse si stěžovali i signatáři otevřeného dopisu. „Pedopsychiatr Matýs odborně uvažuje a hodnotí lidi na spektru autismu včetně jejich rodičů na základě ve světě již překonaných poznatků z minulého století. Jeho rétorika je nepravdivá, stigmatizující,“ uvedli.
Matýs minulý týden na tiskové konferenci k problematice dětské psychiatrie označil autismus za cestu k penězům a výhodám, protože jsou na ni vázané i sociální dávky. „V obecné rovině je strašná tendence to zneužívat. Pedopsychiatři musí dokonce čelit hrozbám žalob, když diagnózu nedají,“ řekl novinářům.
Matýs pobouřil: „Autisté nechápou spravedlnost“
Šéf dětský psychiatrů uvedl, že Greta může být dobrý člověk, který chce pomáhat - byť fanaticky. Rodina jí ale hranice neobjasnila. Naopak její projevy podněcovala.
„Ona má obavy o osud Švédska a osud lidstva, ve tváři jí ale čtu strach o sebe sama,“ uvedl také ke Gretě Matýs. „U Grety je problém, že rodina nezachytila ten moment ulpívání na jednom tématu, jemuž se autisté obvykle začnou věnovat v pubertě. Ať už je to sex, zvířata, fašismus nebo cokoliv takového,“ přidal psychiatr kontroverzní přirovnání.
A pozastavil se i nad obsahem Gretina projevu v souvislosti s jejím autismem. „Oni nerozpoznají, co je dobro a co je zlo. Oni nechápou, co je spravedlnost. Když se Grety zeptáte, co tím myslí, když řekne: „Vzali mi dětství“, tak vám to nebude schopna vysvětlit. Tedy ano – technologicky. Čili od kdy do kdy dětství trvá. Jsou to pouze naučené a získané formulace, ale ne prožitek,“ tvrdil Matýs.
Politický komentátor Martin Schmarz uvedl, že psychiatr Matýs útočil na Gretu přežitými bludy a sám se dopustil vyvolávání nenávisti. „Výroky typu: ′Oni nerozpoznají, co je dobro a co je zlo, oni nechápou, co je spravedlnost, neprožívají smutek ani radost…′ jdou v duchu těch nejhorších předsudků o autistech a jsou naprosto lživé a nesmyslné,“ ohradil se Schmarz.
„Autisté necítí méně než neurotypici. Cítí silněji a jejich situace je o to složitější, že emoce neumějí skrývat, nakládat s nimi a nejsou schopni pokrytectví. Právě v tom mají problém se integrovat do většinové společnosti, v níž je naopak jistá míra pokrytectví a cynismu nezbytná k přežití,“ podotkl Schmarz.
Výbor: Nepřijatelné názory
„Je třeba zdůraznit, že MUDr. Matýs v rozhovoru vystupuje jako soukromá osoba,“ distancoval se od psychiatra výbor.
„Naše společnost dlouhodobě usiluje o destigmatizaci duševních poruch, proto považujeme názory MUDr. Matýse v uvedeném rozhovoru za zcela nepřijatelné. Obsah rozhovoru je v příkrém rozporu s naším trvalým úsilím o kultivaci veřejného prostoru, zcela ignorující naši upřímnou snahu o změnu stigmatizujících postojů a stereotypů vůči duševně nemocným, včetně jejich zobrazení v médiích,“ dodal výbor.
Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra, s různou mírou postižení až 200 000. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbytek vnější prostředí.
Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.
Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.
