Česká hřiště jako krvavá i smrtící past. Experti: Děti ohrožují zanedbané kontroly

Autor: Markéta Mikešová - 
23. 9. 2019
05:10

V Česku je problém s dětskými hřišti a sportovišti. Mnohdy jsou špatně projektovaná i kontrolovaná a dětem se na nich mohou přihodit úrazy, někdy vážné. Shodli se na tom odborníci, kteří vystoupili na národní konferenci k bezpečnému provozu dětských hřišť a sportovišť. Hlavní problém vidí v tom, že při stavbě obvykle vítězí cena nad kvalitou. Zdůrazňují také, že kontroly nebývají nezávislé, nebo se rovnou vůbec nekonají.

„Přetrvává nárůst úrazů dětí a mladistvých při sportu a hře,“ zmínil Libor Dupal, ředitel Kabinetu pro standardizaci. Smutnou skutečnost potvrdila Alena Švancarová, která ve Fakultní nemocnici Motol vede Národní koordinační centrum prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti. Ve své praxi se s následky špatně kontrolovaných hřišť a sportovišť setkává často.

Některé příběhy jsou přitom skutečně vážné. Mladý kluk například spadl z lanové pyramidy na předloktí a musel být operován. Jiné dítě, ani ne čtyřleté, se zas zřítilo na kovový rám a rozseklo si hlavu. A to je jen zlomek případů – ročně v kategorii sportovní úrazy dojde mezi českými dětmi k tisícům problémů.

Podle Švancarové problémy vznikají převážně na sportovních venkovních plochách, veřejných hřištích a ve vnitřních sportovních halách. Výjimkou ale nejsou ani úrazy v atletických prostorách škol a jiných vzdělávacích zařízení. Obvykle jde o pády, kolize s ostatními dětmi nebo vybavením, poškozené součásti hřiště, nesprávné používání hracích prvků či nedostatek dozoru.

Polovina případů končí zraněním hlavy

Děti v polovině případů končí se zraněním hlavy. Následují zlomeniny končetin, poranění hrudníku a poranění páteře. „I působení malé síly dokáže způsobit velký úraz,“ vysvětluje Švancarová s tím, že děti ještě nemají vyvinutý organismus a tak jsou více náchylné ke zraněním.

Právě proto by se bezpečnost hřišť a sportovišť měla řešit. A to i takových věcí, jako jsou trampolíny – na těch podle Švancarové dochází k čím dál více úrazům, přičemž hlavním důvodem bývá, že trampolíny nejsou dobře instalované. Nebo se na nich nachází příliš mnoho lidí různých váhových kategorií. Výsledkem pak jsou zlomeniny v okolí kloubů, které se musí operovat.

Levné a nebezpečné

K těmto problémům by přitom vůbec nemuselo docházet, kdyby se hřištím a sportovištím věnovala větší péče. Začít se musí již u projektu – mezi odborníky panuje shoda, že soutěžit na nejnižší cenu se nevyplatí. Nejnižší cena znamená nekvalitní materiály a snížení bezpečnostního standardu, jak připomněla Naďa Kjellbergová ze společnosti, která hřiště vyrábí.

Podle ní bývá v Česku problém, že ekonomické zájmy jsou na prvním místě. Setkala se však i s neznalostí zásad projektování nebo příliš kreativními architekty – sice vytvořili líbivé hřiště, ale pro děti nebezpečné. „Všechny děti včetně hendikepovaných mají právo hrát si v bezpečném prostoru,“ zdůrazňuje Kjellbergová. Hřiště podle ní podporují rozvoj dětí a tak se nevyplatí je zanedbávat.

Po projektu je třeba dohlédnout na stavbu sportoviště nebo hřiště. Hrací prvky, tedy prolézačky a podobné vybavení, sice mají výrobci certifikované, ale už není jistota, že je namontují správně. To je třeba ohlídat. A jakmile je hřiště postavené, přichází důležitý bod – jeho vstupní kontrola.

Kontrolu nikdy nesmí provést sama firma, která prostor stavěla. Shodují se na tom jak Švancarová, tak Dupal, Kjellbergová nebo Zdeňka Houžvičková, soudní znalkyně z oboru dětských a sportovních hřišť. Jakmile ji totiž provede výrobce, jde o střet zájmů, protože žádná firma si nikdy sama dobrovolně „nezdrbe“ svůj vlastní výrobek. Přesto v Česku vstupní kontroly často provádí právě samotní výrobci. 

Převrácená branka i zabíjela

Pouze nezávislý kontrolor totiž dokáže podle Houžvičkové odhalit možné nedostatky. Ty můžou být různého druhu, sama znalkyně se setkala s celou řadou – špatně svařené díry, lana upevněná tak, že si děti mohly poranit krk… nebo nezajištěné branky. „Nikdo nemůžete v klidu spát, dokud nebudete mít zajištěné branky,“ vzkázala Houžvičková provozovatelům hřišť s tím, že existují případy, kdy se taková branka na děti převrátila a usmrtila je.

Stejně tak musí být zajištěné trampolíny nebo jiné vybavení ve školních tělocvičnách. Všechny tyto prostory musí podléhat normám, na což rovněž dohlédne školený kontrolor. Na jeho odbornost ovšem často provozovatelé hřišť nedbají, nebo si kontroly neobjednávají vůbec. Stává se také, že prostory v průběhu roku nekontroluje žádný zaměstnanec.

Jak normy, tak nezávislí kontroloři jsou podle expertů nejdůležitější věc. Z nároků na bezpečnost nelze sestupovat. Stále se navíc objevují nové výzvy, jako například hřiště pro cvičení, tzv. workoutová hřiště. „Kámen dnešní doby, nemají certifikaci,“ upozorňuje Houžvičková. Mnohdy za nimi stojí zámečníci, kteří s podobnými věcmi nemají zkušenost.

Nic nového pod sluncem

O incidentech, které souvisely s bezpečností hřišť, již v minulosti Blesk informoval. Na kluka v Českých Budějovicích například spadl 80kilogramový kus kovu z herního prvku, chlapec musel na operaci. Stejně tak na školáka v Benešově u Prahy se zřítila skluzavka, což vyústilo v amputaci několika jeho prstů.

V lanovém centru v Modravě na Šumavě se málem přiškrtila 9letá dívka. Na místě upadla do kómatu. Tragédie se odehrála i v Přibyslavicích na Třebíčsku – spadlá branka usmrtila 12letého Davida. Jiná branka pak způsobila smrt 6leté holčičky v Dolní Cerekvi. A to je jen vzorek, co všechno se událo během posledních několika let.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Paul Katzchen ( 23. září 2019 07:19 )

Článek je silně zavádějící a populistický. V první řadě záleží na lidském faktoru a jak už tu někdo psal, ten selhává na plné čáře. Dětská hřiště jsou koncipována pro děti, tudíž např.zranění 12 letého hocha na skluzavce, je jaksi jako příklad dosti nevhodný. Ne vždy totiž dětská hřiště, slouží k zábavě dětem ale v převážné většině, pubertální mládeží. Pokud tedy používám sportovní náčiní jiným než standardním způsobem, může dotyčný očekávat úraz.

vilda696 ( 23. září 2019 07:19 )

Za totáče nikdo nic nekontroloval a v pohodě jsme přežili.Dnešní histerie stále vše a každého kontrolovat je neskutečná

Taurus70 ( 23. září 2019 06:04 )

To bude tím že co dítě to pohybový retard, když se podíváte na jejich pohybový projev tak zasnete že vůbec chodi🤪😂😂Mstinkyje hlídají i na hřišti a nedej bůh když si udělá bebi to je křiku co je na hřišti všechno špatně místo toho aby byla kritická k výkonu svého prcka, celá fyzkultura mladých jde do kytek vždyť stačí že 80%mladych neudělá na základním stupni poradny kotoul

peyotl ( 23. září 2019 05:50 )

na komunistických prolézačkách, houpačkách, skluzavkách a pískovištích tolik úrazů nebylo.

Zobrazit celou diskusi
Další videa