Mobil za čtyři tisíce Jakubovi nedorazil. Odborníci varují před nákupy elektroniky ze zahraničí

Zákazníky při nákupech v zahraničí láká nižší cena i větší výběr. Odborníci ale varují před pořizováním dražší elektroniky. Problém může být v komunikaci s prodejcem, s vrácením zboží i s pozdější reklamací.

Na nákup mobilního telefonu přes Aliexpress doplatil i Jakub (22) z Rokycan, kterému telefon zaplatila jeho matka Martina (56) jako dárek. „Zásilku jsem sledoval přes aplikaci, když dlouho nedorazila, kontaktoval jsem prodejce i poštu, ta balíček v systému vůbec neměla. S prodejcem jsme se stále točili v kruhu, kdy jsme jemu i podpoře Aliexpressu posílali výpisy z účtu . Pokaždé jsme mluvili s někým jiným, až jsme to nakonec vzdali,“ vypráví mladý muž.

Stejný telefon v Česku jen o pár stovek dražší

Telefon stál 4200 korun i s poštovným. „Obchod i spor se táhl tak dlouho, až se stejný typ telefonu objevil na českém trhu jen o osm set korun dražší,“ uvedl Jakub a dodává, že v tu chvíli chtěl už vrátit peníze, kterých se ale stejně nedočkal. „Dnes už na Aliexpressu nakupuji úplně bez problémů. Vyhýbám se dražší elektronice a nenakupuji zboží dražší než tisíc korun,“ doporučil muž.

Gabriela zaplatila boty předem, ale nikdy nepřišly. V Česku bují podvodné e-shopy

„Ve chvíli, kdy po nás chtěli výpis plateb z účtu za poslední tři měsíce, už nám to přišlo dost divné a rozhodli jsme se, že peníze raději oželíme,“ řekla Martina z Rokycan, která se také obrátila na Českou obchodní inspekci (ČOI).

„Přinutit prodejce doručit spotřebiteli objednané zboží nebo případně vrátit peníze za nedoručené zboží není v kompetenci České obchodní inspekce. Při zadržování peněz a neposílání zboží by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení či trestný čin podvod. Je nutné se obránit na Policii ČR, popřípadě soudy,“ doporučuje Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí České obchodní inspekce (ČOI).

Daň za hloupost a důvěřivost

Podobnou zkušenost má i Simona (22) z Prahy, která si z méně známého zahraniční e-shopu objednala UV lampu na nehty. „V Česku stojí kvalitní lampa kolem jednoho až dvou tisíc. Ta na internetovém obchodě na mě působila profesionálně a byla za 800 korun. Bohužel mi dorazila nefunkční a reklamace by mě vyšla dráž, než si koupit tu v Česku,“ popsala mladá žena a doplnila, že už je ponaučená pro příště. „Nešlo o tak velkou částku, takže jsem to s nikým neřešila. Beru to jako daň za svoji hloupost a důvěřivost.“

Češi „frčí“ na nákupech v levných čínských e-shopech: 6 rad, jak se nenapálit

Před úskalími nákupů elektroniky i jiného zboží v zahraničí upozorňuje i Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „V první řadě je třeba vnímat velký rozdíl mezi přeshraničním nákupem v rámci EU a ve třetích zemích, nejčastěji v Číně. Zatímco v ČR i EU je spotřebitel poměrně silně chráněn, při objednávkách ze zemí mimo Unii už je to o poznání horší,“ varuje výkonný ředitel Jan Vetyška a dodává, že při nákupech v rámci států EU platí obecně velmi podobná pravidla, jaká známe z ČR, která se ještě dále sjednocují. „Navíc v případě, kdy zahraniční e-shop na český trh svůj prodej cílí, má spotřebitel zaručenou ochranu v takové podobě, na kterou je zvyklý z domovského státu.“

Mimo EU se zákazníci žádného práva nedomůžou

Mimo Evropskou unii je nákup a následná reklamace o hodně komplikovanější a kupující musí spoléhat v podstatě jen na dobrý přístup obchodníka. „Často se bohužel setkáváme se situacemi, kdy se zákazníci žádného práva nedomůžou,“ doplnil Vetyška.

Naopak nákupy v ověřených českých e-shopech jsou podle něj pro spotřebitele zaručená právní jistota, ať již se jedná o záruku nebo o právo odstoupit od kupní smlouvy. „Naše internetové obchody navíc patří ke špičce v oblasti kvality služeb a rozdíly v cenách zboží jsou již tak zanedbatelné, že se podle našeho názoru nákup v zahraničí prakticky nevyplatí. Výhody komunikace v češtině a dodržení práv pro kupující jsou podle nás opravdu významné a spotřebitelům doporučujeme nakupovat v českých e-shopech,“ uzavírá Jan Vetyška.

Obchodníci i kšeftaři: Češi rozjeli online nákupy na sítích, ČOI i „berňák“ jsou v pozoru

Zákazníkům, kteří už se napálili, mohou banky pomoci tzv. chargebackem. „Spotřebitel nemá na chargeback právní nárok, ale zkušenosti Evropského spotřebitelského centra při České obchodní inspekci ukazují, že banky ho často provádějí pro své klienty dobrovolně. Někdy tak činí i v případě dodání zcela jiného než objednaného zboží,“ radí Jiří Fröhlich.

Například na Českou spořitelnu se v loňském roce obrátilo zhruba 14 tisíc klientů, kteří reklamovali zboží či služby zaplacené kartou v internetových obchodech. „Ve srovnání s loňským rokem, jde o 35% nárůst reklamací, což víceméně odpovídá nárůstu nakupování v e-shopech obecně,“ uvedl tiskový mluvčí Filip Hrubý a dodává, že většina reklamací se týká nedodání zboží, padělků nebo pozdního dodání.

Banka se snaží vyhovět svým klientům a v 90 procentem se jí to loni podařilo, chargebackem vrátila platby v hodnotě více než 170 milionů korun. „Klientům obecně radíme obezřetnost při nákupech na neznámých e-shopech. Je důležité si všimnout podezřelých znaků, jako je amatérsky působící design, nedokonale a s chybami provedené překlady textů na a neexistující kontaktní informace na provozovatele těchto obchodů,“ uzavřel Hrubý.