Téměř 60 tisíc mrtvých ročně po nákaze vzteklinou, 200 tisíc nemocných žlutou zimnicí a 68 tisíc nakažených japonskou encefalitidou. To jsou následky jen některých nemocí, se kterými se můžete setkat na dovolené. Data Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou výmluvná - očkování má smysl. Každá země má svá rizika, některá menší, jiná větší. Blesk Zprávy pro vás proto připravily velký přehled očkování.
Nejdůležitější při úvahách o očkování je začít řešit věc včas. Některé vakcíny je nutné píchnout už půl roku před odjezdem, u jiných stačí dva měsíce předem. Řada látek vyžaduje několik aplikací, mezi kterými jsou nutné odstupy. Vpich týden před odletem nemusí poskytnout dostatečnou ochranu.
Očkování proti tropickým nemocem provádí střediska očkování a cestovní medicíny. V nich je každému zájemci vytvořen individuální očkovací plán, jelikož riziko je u každé cesty a každé osoby odlišné. Plán se stanovuje podle faktorů jako navštívená oblast, délka pobytu, věk, roční období, způsob cestování nebo imunitní stav cestovatele.
Úplným základem nicméně je být správně očkován dle českého vakcinačního systému a především dát pozor na platnost ochrany proti tetanu. „Vzhledem k výskytu černého kašle u nás i v zahraničí nebo záškrtu (nejen v zemích EU) je vhodné alespoň jednou v dospělosti současně s přeočkováním proti tetanu provést přeočkování proti těmto nemocem,“ doporučuje dále Státní zdravotnický ústav.
Nejprve tedy dojde k doplnění základního očkování a pak k povinnému, vyžaduje-li to destinace, kam cestovatel míří. Až poté se přistupuje k očkování doporučenému.
Podívejme se na očkování kontinent po kontinentu: