Češi na svatbách „škudlí“ a výdaje drží do 50 tisíc. Odpadlo i věno
Letní měsíce se blíží a s nimi i fronta před oltářem. Snoubenci se nejčastěji berou v červnu a srpnu, jak vychází z dat Českého statistického úřadu. Počet mužů a žen vstupujících do manželství byl loni za poslední roky rekordní. Jenže Češi na svatbě šetří, běžně utratí 20 až 50 tisíc korun, aspoň podle průzkumu Broker Consulting. A daří se jim to navzdory tomu, že jen dort může vyjít i na pět tisíc. Oproti minulosti si „mladí“ veselku většinou minimálně z části hradí sami. Dříve platil svatbu často otec nevěsty a na vaření se podílela mnohdy i celá vesnice.
Svatební sezona letos začala už i na celebritní scéně. Své ano si na 1. máje řekla například herečka Tatiana Vilhelmová se zpěvákem Vojtěchem Dykem. Na začátku května udělala životní krok i hudebnice Terezie Kovalová, která se vdala za svého přítele.
„Svatba byla a stále je považována za jeden z největších životních milníků, protože znamenala vytvoření zázemí k založení nové rodiny,“ míní vedoucí Centra lidových tradic Národního ústavu Jarmila Teturová. A za pravdu jí dává i zvyšující se počet snoubenců vstupujících do manželství. Podle Českého statistického úřadu uzavřelo loni sňatek 54 500 párů, což je skoro o dva tisíce více než v předchozím roce. Nevěsty jsou pak většinou staré 27 let a ženichům táhne na 30.
250 tisíc jako rarita, 20 tisíc standard
O tom, kolik stála svatba Tatiany a Vojtěcha, můžeme jen spekulovat, na výdajích za významný den ale Češi dnes spíše šetří, jak vyšlo najevo z průzkumu na vzorku zhruba tisíce respondentů. Částka za veselku se pohybuje nejčastěji od 20 do 50 tisíc korun, tuto sumo uvedlo 26,7 % dotazovaných. Objevují se ale i menší částky, 20,6 % oslovených dokonce uvedlo, že jim z rozpočtu zmizelo maximálně 20 tisíc.
„Nízkonákladovou svatbu mají nejčastěji starší páry ve věku 54 až 65 let, u nichž se více než polovina (51,6 %) vejde s výdaji do 20 tisíc korun. Ve věku 27 až 35 let naopak 15,4 procenta párů utratí za svatební den 100 až 150 tisíc korun. Svatba za 250 tisíc a více je pak v tuzemsku spíše raritou, přiznal ji jen jeden pár ze sta,“ zmínil metodik finančního plánování Broker Consulting Michal Cibulka.
„Nejdražší je rozhodně catering, především pak, když chcete mít dobré jídlo a drahá je také kvalitní květinová výzdoba,“ svěřila se nastávající nevěsta Veronika (25). Průměrně se uvádí, že za jednoho svatebčana vyjde jen samotné občerstvení na asi 500 korun – to by jen při počtu 100 lidí dělalo už 50 tisíc.
Účet za svatbu má řadu položek. „Svatební oznámení, správní poplatky, svatební šaty pro nevěstu a ženicha, snubní prstýnky, vizážistka a kadeřnice pro nevěstu, fotograf, občerstvení či catering, svatební dort, nápoje, květiny, hudba, výslužka. Samozřejmě položek může být i daleko více, záleží na tom, zda pár preferuje třeba bohatou výzdobu místa konání, svatební koordinátorku nebo pojede na místo konání ve svatební koloně,“ vypočítává metodik.
Za ošacení pro nevěstu a ženicha se pak uvádí částka kolem 15 tisíc, jen samotný svatební dort pak stojí i pět tisíc a to samé svatební fotograf. Ohledně kvalitní květinové výzdoby se pak mluví o cca 300 korunách na jednoho svatebčana. Češi tak volí levnější alternativy jako venkovní grilování, DJ místo kapely a venkovní slavnosti na místech, kde se nemusí platit za pronájem prostor.
Přidala se starost o svatebčany
Samotný akt placení je ve srovnání s dobou před 100 lety dost odlišný, převážně pak v tom, na kom břemeno účtů je. „Zvyklost placení svatebních výdajů otcem nevěsty se v některých rodinách udržuje až do současnosti. Většinou však postupně zanikala koncem 20. století, kdy do manželství vstupovali dva již ekonomicky aktivní lidé,“ vysvětluje vedoucí Centra lidových tradic a dodává, že to souvisí s vyšším věkem novomanželů i s rovnocenným chápáním postavení muže a ženy.
„Koncem 20. století pak začali na svatbu přispívat rodiče obou snoubenců podle svých možností. V tomto období již bylo běžné soužití snoubenců před svatbou ve společné domácnosti, kterou si zařídili, proto odpadla potřeba ‚výbavy‘ ze strany nevěsty (nádobí, peřiny apod.) i řešení věna,“ glosuje proměnu financování odbornice Teturová.
Z výdajů za samotnou svatbu tak odpadlo věno, které si ale museli ve své formě pořídit sami nastávající, velká předsvatební hostina i pořádání maškar nebo roznášení výslužky po téměř celé vsi. Raritou nejsou už ani svatby bez výslužku pro svatební hosty. Možné vyšší výdaje za podobu svatby, jakou známe dnes, pak podle metodika určuje trend, že se svatební den pojme spíše jako večírek pro rodinu a přátele.
PR manažerka Monika Netřeba se vdávala v červnu 2018. „Už při hledání prostoru pro svatbu jsme mysleli na to, že budeme kromě rodiny zvát všechny naše kamarády a svatbu pojmeme jako celodenní party s rautem. Nakonec jsme ji měli v historické budově továrny Mastných,“ popsala Blesk Zprávám svoji zkušenost. I přesto, že měli lehce přes stovku hostů, jejich náklady se pohybovaly okolo 70 tisíc korun. „Zpětně jsme je pokryli z finančních darů vybraných na svatbě,“ dodala.
Proměna aktu svatby na „party“ placenou snoubenci tak mohla způsobit, že si novomanželé spíše šetří na svatební cestu, dovolené či bydlení a do oslavy tak raději investují méně.
Slídění berňáku zřejmě odzvonilo
Svatební diskuse loni rozvířilo ještě jedno velké téma, o které se postaral olomoucký finanční úřad. Požadoval totiž, aby mu novomanželé zaslali informace, kde se jejich svatba konala, kolik měli hostů, jak probíhalo vyúčtování, kolik svatba stála. A i o to, zda byla placena záloha. Svoje slídění odůvodnil úřad tak, že chtějí informace kvůli správě daní i kvůli kontrole EET. Výzva došla i těm novomanželům, kteří měli hostinu doma.
Podle odborníků se jednalo o protizákonné jednání. Proti kontrolám svateb byla tehdy i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která otevřeně zkritizovala Finanční správu a jejího tehdejšího šéfa Martina Janečka. Podle ministryně se jednalo o minimálně necitlivé jednání.
Taková hloupost, ten kdo škudli tak ví proč vy chytráci, kdo má na rozhazování a následný rozvod tak ať neškudlí!!!