Poslance čeká boj o podobu manželství. Dočkají se gayové práv na děti partnerů?
Postavení dětí vyrůstajících ve stejnopohlavních párech se může výrazně změnit. Ve Sněmovně je návrh zákona z dílny iniciativy Jsme fér, který chce homosexuálům umožnit uzavírat manželství. I druhý z partnerů by se tak mohl stát plnohodnotným rodičem se všemi právy a povinnostmi. Naproti tomu je tu návrh požadující ústavní uzákonění manželství jako trvalého svazku muže a ženy. Obě normy mají zákonodárci na stole ve stejný čas.
Homosexuální páry mohou v Česku od roku 2006 uzavírat registrované partnerství. Jedná se o administrativní úkon, kterým stejnopohlavní páry dávají společnosti najevo, že k sobě patří. Tím to ale v podstatě začíná, ale zároveň i končí.
„Není jediný důvod, proč by nějaká skupina lidí měla mít jiná práva než ostatní. Chceme, aby gay a lesbicky orientovaní lidé měli stejná práva,“ uvedla pro Blesk Zprávy poslankyně Olga Richterová (Piráti).
„Manželství není nároková věc, zaslouží si ochranu ústavy. Je to svazek muže a ženy, včetně toho, co může přinést. Tím je nový život,“ oponoval pro Blesk Zprávy poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Jeden ze tří kandidátů na předsedu lidovců zároveň upozornil na to, že podobně se k této otázce postavily i další země visegradské čtyřky.
Takový pohled připustili i aktivisté. „Předkladatelé ústavní novely se inspirovali v zemích východní Evropy,“ uvedla Adéla Horáková stojící za kampaní Jsme fér. Jedním dechem dodává, že to považuje za „trucnávrh“. „Padl tři dny po našem návrhu,“ zmínila Horáková.
Rozdíly praktické i symbolické
Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím začínají už u uzavírání. V případě sňatku mají manželé ze zákona nárok na dva dny volna. Homosexuálové si musí na svůj důležitý životní okamžik brát dovolenou. I v tom, kde může být samotný obřad proveden, není shoda. Snoubenci si mohou vybrat kteroukoliv matriku v Česku, stejnopohlavní páry si mohou pro svůj den zvolit pouze jeden ze 14 vybraných úřadů v zemi. Svědci u registrace nejsou třeba.
Rozdíly jsou jak v rovině praktické, tak i symbolické. Manželstvím dochází ke vzniku řady příbuzenských vztahů. Registrovaní partneři ale například na vznik švagrovství mohou zapomenout. Stejně tak nedostanou automaticky příjmení svého vyvoleného. Jejich jedinou možností je žádost o změnu příjmení na základě vážného důvodu. Ta je ovšem zpoplatněna.
Nacher: Nebudu páchač dobra
Poslanec Patrik Nacher (ANO) nedávno přišel s vlastním návrhem, který zjednodušeně říká „práva ano, manželství ne“. „Lpím na symbolu manželství. Vytváří to vztah k tradici,“ upřesnil, proč nechce institut manželství zpřístupnit pro všechny. Svůj návrh ale zatím nepředloží.
„Dostal jsem z obou stran nesouhlas. Nestačí to aktivistům ani protistraně, které vadí narovnání práv u dětí. Nechci přijít s návrhem, který odmítá i skupina, ke které je návrh směřovaný. Nebudu páchač dobra. Dostal bych nakonec vynadáno od všech,“ glosoval aktuální stav Nacher.
„Je to otázka lidské důstojnosti, a proto řešení, které by přineslo všechna ostatní práva, ale ponechalo by dvě rozdílné kategorie, není dobré,“ přiblížila postoj ke kompromisnímu návrhu Adéla Horáková z týmu Jsme fér.
S návrhem nesouhlasí ani ti, kteří ve stejné době přišli s návrhem na ústavní uzákonění manželství jako trvalého svazku muže a ženy. „Jsme připraveni vést o kompromisním řešení debatu s jedinou výjimkou. A to jsou adopce. Dítě má vyrůstat v prověřeném svazku - to je táta a máma,“ zmínil poslanec Výborný (KDU-ČSL).
Rodiče bez práv
Nevyrovnané postavení mají především děti z duhových rodin. „Když se partneři rozejdou, nemají nárok na alimenty,“ upřesnila současný stav Horáková. Nebiologický rodič si potomka partnera nemůže přiosvojit. I přestože se například řadu let podílí nejen na jeho výchově, ale i výživě. Postavení takových dětí je tak velmi nestabilní. „Není to vůči nim fér,“ dodala zástupkyně iniciativy, která zákon předložila.
Mohou tak nastat absurdní případy, kdy po úmrtí biologického rodiče může dítě skončit v dětském domově. A přitom tam bude člověk, který se do té doby spolupodílel na výchově dítěte. Podle současného práva ale k němu nemá žádný vztah. „Je to oblast, kde práva nejsou rovná a jsou v neprospěch dětí,“ myslí si poslankyně Richterová.
Naděje pro děti z ústavů?
V řadách gay a lesbických párů je i mnoho těch, kteří by se ujali opuštěných dětí. Ať už prostřednictvím adopce, nebo pěstounské péče. I toto ale nese za stávajících podmínek mnohá úskalí. „Při podání žádosti jsou posuzováni oba partneři, dítě je ale ve finále přiznáno do péče pouze jednomu z nich,“ řekla Horáková z kampaně Jsme fér.
„V praxi žije lesbický nebo gay pár vychovávající dítě v pěstounské péči v právní nejistotě. Protože pokud se tomu, kdo je oficiálním pěstounem, něco stane, tak se pak složitě soudně prokazuje, že ten druhý je nepříbuzná osoba blízká,“ poukázala poslankyně Richterová.
Přijetím zákona, který by narovnal podmínky pro stejnopohlavní páry, by se tak mohla otevřít cesta mnoha dětem, které v ústavech čekají na novou rodinu. Aspekt to může mít pro stát i ekonomický - měsíční náklady na pobyt dítěte v ústavu jsou v průměru 44 570 korun.
Protistrana ale ve zvýšení zájmu o opuštěné děti ze strany homosexuálů nevěří. „Oni toho práva nevyužívají ani v současné době,“ myslí si poslanec Výborný.
Zeman hodlá zákon vetovat
Prezident Miloš Zeman už dopředu avizoval, že v případě uzákonění manželství pro všechny uvažuje o využití práva veta. Tento nástroj použila v roce 2006 při schválení normy o registrovaném partnerství i tehdejší hlava státu Václav Klaus. Sněmovna ho ale následně přehlasovala.
Veřejnost je přitom k této otázce velmi otevřená. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění až 50 procent podporuje manželství gayů a leseb. Rozhodně proti se vyjádřilo 21 procent lidí. S adopcí dětí z dětského domova souhlasilo 48 procent a s adopcí dětí druhého partnera dvě třetiny Čechů.
