ČT platíme 135 korun už 10 let. Ředitel Dvořák dal slib ohledně poplatků a šije do poslanců

„Říkám to opakovaně a na mnoha platformách, otázka financování médií veřejné služby je v rukách zákonodárců. Je na nich, aby stanovili šíři veřejné služby, která má být společnosti poskytována, a pak zajistili její adekvátní financování,“ řekl Dvořák.

Česká televize dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Je přitom podle Dvořáka vázána takzvanými dlouhodobými plány, které jsou koncipovány na pět let. Schvaluje je rada ČT, stejně jako roční rozpočet.

Loni ČT proti plánu snížila výdaje o 250 milionů Kč. „Sice zatím dokážeme vyrábět stejný objem původní tvorby jako v předchozích letech, ale narážíme na růst cen všech vstupů, ovlivňuje nás vývoj pracovního trhu a tlak na zvyšování mezd a reálná hodnota televizního poplatku,“ podotkl Dvořák.

Na poplatcích vyberou přes pět a půl miliardy

Česká televize má letos hospodařit s náklady a výnosy 6,674 miliardy korun. Výběr televizních poplatků klesne o 20 milionů korun na 5,64 miliardy Kč kvůli pokračujícímu úbytku počtu registrovaných televizních přijímačů.

„Poprava ČT a Zemanův slintoš“ Soukup, čílil se radní. Televizní radě hrozí odvolání?

Budoucí hospodaření ČT může ovlivnit také omezení vracené DPH. V současnosti je schválena novela, která až do ukončení digitalizace v roce 2021 zajišťuje postup jako dosud, tedy bez výpadku financí omezením odpočtu DPH. V opačném případě by ČT přišla o 350 až 400 milionů Kč ročně, které nyní využívá právě na financování investic do přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2.

Přechod na DVB-T2 hradí ČT ze svého

Náklady na DVB-T2 odhadované celkem na 1,4 miliardy Kč musí ČT hradit z vlastních zdrojů. Má sice naději na úhradu výstavby a provozu přechodové sítě. Její výše ale není jasná, protože se vede notifikační řízení s Evropskou komisí.

„V současnosti tedy musíme náklady hradit z vlastních zdrojů. Kdybychom dostali kompenzaci v plné výši, tak nám pokryje stejně jen čtvrtinu celkových nákladů na projekt DVB-T2. Vedle výstavby a provozu sítě totiž musíme v souvislosti s přechodem provést do konce roku 2021 rozsáhlé technologické změny celé televizní výroby. Na tento mimořádně nákladný projekt se žádné kompenzace nevztahují,“ uzavřel Dvořák.

Diváci si stěžují na Moravce i Soukupa. A Babišova kritika čílí „štvanice“ pravdoláskařů

Přechod na DVB-T2 je nutný kvůli potřebě uvolnit část televizního pásma 700 MHz pro mobilní sítě. DVB-T2 je na frekvence méně náročné než DVB-T a umožňuje zároveň kvalitnější příjem.

„Už v roce 2018 jsme zahájili přechod na nový vysílací standard DVB-T2, který schválila vláda. To s sebou nese značné investice do obměny technologií, a to od okamžiku výroby po okamžik odvysílání pořadu. A vzhledem k tomu, že už v listopadu začínáme ′vypínat′ první vysílače, musíme tento proces rychle dokončit,“ podotkl Dvořák.

Investují i do areálu na Kavčích horách

Druhou velkou investicí je obnova areálu televize na Kavčích horách. Ten byl postavený v 60. a 70. letech minulého století a některé výrobní kapacity jsou ještě původní, tedy za hranicí životnosti. „S jejich obměnou jsme započali už někdy v roce 2016 a jejich konečným cílem je zajistit, aby v Česku existovalo i do budoucna funkční zázemí pro výrobu původní televizní a filmové tvorby,“ dodal Dvořák.

Pět zpráv k ČT ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně v současnosti přitom čeká na projednání a schválení již pět výročních zpráv o činnosti a hospodaření České televize, což není normální, a Sněmovna tak v podstatě nevykonává roli nejvyššího kontrolního orgánu ČT, postěžoval si Dvořák. 

„Nevím, zda jde o nástroj, jak Českou televizi držet v napětí tím, že by teoreticky mohlo dojít k neschválení dvou zpráv, tedy k nastartování procesu, který může v důsledku vést až k jejímu ovládnutí politickou mocí. Ale neumím si představit, jaké důvody by k tomu Sněmovna našla,“ podotkl Dvořák.

V žádné z odevzdaných zpráv totiž podle něj nekonstatuje Rada ČT, která hospodaření a činnost České televize sleduje zblízka, jakákoli pochybení. Rovněž volební výbor, kde sedí zástupci všech parlamentních stran, čtyři zprávy už podpořil a doporučil jejich schválení i Sněmovně. Zajímavé také je, že schvalování výročních zpráv Českého rozhlasu bylo bez problémů i bez velkých vystoupení na plénu, podotkl.

„Vezměte si, že poslanci nyní budou rozhodovat o činnosti a hospodaření ČT za období před třemi lety. Tedy z doby, kdy ještě ani nebyli zvolení,“ doplnil Dvořák. Ve Sněmovně nyní čeká na projednání čtveřice zpráv o činnosti a o hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 a zpráva o činnosti ČT za rok 2018, která dorazila do dolní komory koncem letošního března. Zprávy za rok 2016, s nimiž se Sněmovna nestihla vypořádat v minulém volebním období, podpořil volební výbor už před rokem.

ČT pod palbou poslanců: „Vymývání mozků, pololži. A proč tají plat Moravce?“

Zprávy za rok 2017 výbor doporučil plénu schválit loni v říjnu. Sněmovní plénum začalo projednávat zprávu o činnosti ČT za rok 2016 koncem ledna. Debatu poslanci nedokončili a dosud se k ní nevrátili. Českou televizi tehdy kritizovali zejména poslanci SPD a KSČM.

Například Lubomír Španěl (SPD) označil zpravodajství ČT za „dlouhodobě zmanipulované a zcela neobjektivní“ a Jiří Valenta (KSČM) tvrdil, že styl jejího zpravodajství poškozuje společnost. Na obranu televize se tehdy naopak postavil mimo jiné ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), podle kterého by neschválení zpráv bylo politickým tlakem. „Dle mého názoru Česká televize funguje dobře, plní svoji úlohu a hospodaří transparentně,“ uvedl. Výroční zprávy předkládají poslancům všechny tuzemské veřejnoprávní instituce, tedy Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.