7°C
Útoky na ČT, konec Dvořáka i „porno“ v rozhlase: Experti řešili ohrožení médií
Útoky na Českou televizi či Český rozhlas se stupňují, upozorňují mediální experti. Veřejnoprávní média čelí vzrůstající kritice, ale také výzvám včetně obrany své vlastní nezávislosti navzdory různým tlakům. Problémem je třeba dosazování nejrůznějších „lokajů“ do mediálních rad, varoval docent a režisér Břetislav Rychlík v pondělí v Senátu. Hana Marvanová pak kritizovala poslance, že doposud neschválili předložené výroční zprávy ČT. Přitom jim na stolech leží ještě ta z roku 2016. V případě dvojího neschválení je přitom v ohrožení i křeslo šéfa ČT.
Poslanecká sněmovna stále ještě neschválila výroční zprávy o hospodaření ČT 2016 a 2017, na které tak ve Sněmovně padá prach. Při poslední debatě na toto téma čelila ČT ostré kritice především ze strany poslanců KSČM a SPD ohledně údajné „propagandy“ či „vymývání mozků“.
Útoků přibývá nejen na Českou televizi, které by rád prezident Miloš Zeman zkrouhl či nejraději zrušil koncesionářské poplatky (a přidávají se k němu další včetně majitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa). Kritice přitom čelí i Český rozhlas. A ve hře jsou i důležitá křesla včetně pozice generálního ředitele ČT, který čelí tlakům z Hradu i Barrandova. Rušno však bylo nedávno i kolem odvolání šéfa ČRo Vltava – kvůli kauze „porno na Vltavě“.
Šéf televizní rady: Dvořákovi hrozí odvolání
Podle expertů, kteří se v pondělí sešli na semináři „Nezávislost veřejnoprávních médií v ČR“ v jednacím sále Senátu, přitom stoupá snaha politiků veřejnoprávní média ovlivňovat.
„Dnes jsme opět v situaci, která, myslím si, je poněkud nebezpečná,“ podotkl během semináře šéf Rady ČT Jan Bednář. „Dvojí neschválení výročních zpráv může vést k odvolání celé rady, navolení nové rady kompletně nově a jmenování nějakého nového generálního ředitele, se kterým, dejme tomu, nemusí být spokojenost v některých politických kruzích,“ dodal k pozici současného šéfa ČT Petra Dvořáka.
Tvůrce večerníčků Chaloupek: Nespravedlivá kritika ČT
Panují tak stále výraznější obavy o nezávislost ČT a dalších médií veřejné služby. „Měli jsme pocit, že o nezávislosti veřejnoprávních médií by se teď mělo hodně mluvit,“ vysvětloval důvod akce senátor Václav Chaloupek, režisér, scenárista a tvůrce známých večerníčků o Vydrýskovi a dalších „zvířecích“ hrdinech.
Kritiku České televize označil často za nespravedlivou. „Myslím si, že kritiky, které jsou dnes na adresu ČT, jsou strašně nezasloužené a že více méně televize vysílá spoustu programů denně, ale to, co vadí lidem, je pořad Reportéři, 168 hodin a třeba Václav Moravec v neděli. Česká televize přitom má dnes úžasné možnosti, například zahraniční zpravodajové, to je úžasné bohatství, které jim mohou všichni závidět. Byl bych strašně rád, kdyby ta nezávislost ještě dlouho vydržela,“ podotkl Chaloupek.
Česká televize i rozhlas pod tlakem: Snaha o ovlivnění?
„Je důležité, abychom si hlídali, že si média veřejné služby budou udržovat nezávislost na stranických dohodách a snaze si je podmaňovat,“ upozornil odborník na mediální komunikaci, profesor Jan Jirák.
„Zintenzivňuje se kritika veřejnoprávních médií z různých částí politického spektra. Snad není přehnané tvrzení, že pravděpodobně nikdy v historii nečelila samotná instituce veřejnoprávních médií takovému tlaku nejen na svou politickou nezávislost, ale současně na to, aby obhajovala svoji samotnou existenci,“ upozornil sociolog médií Václav Štětka.
Štětka připomněl ale i opakované protesty na podporu ČT či ČRo v loňském roce, upozornil ale také, že mobilizace veřejnosti je za současné konstelace, politických tlaků a kampaní, ale i dezinformačních útoků obtížnější.
Kritika ČT je třeba. Kultivovaná, upozornil Šlerka
Pro politiky s autoritářskými sklony jde však v případě vytvoření „hlásné trouby“ z veřejnoprávních médií jen o mezikrok v jejich celkových cílech, upozornil Štětka. „Veřejnoprávní média stojí dost možná před větším množstvím výzev, než kdy ve své historii,“ dodal.
Další experti se však pozastavovali i nad tím, že kritika veřejnoprávních médií je z jiného úhlu pohledu nutná. „Nutně potřebujeme kultivovanou mediální kritiku, v tuhle chvíli ji nemáme,“ řekl mediální expert Josef Šlerka. Problém vidí i u kritiky veřejnoprávních médií. „Okamžitě se strhne debata: Vy podporujete Babiše atd.,“ podotkl.
Režisér Rychlík: Trafikanti a lokajové v mediálních radách
Problém v současné době vidí docent JAMU Břetislav Rychlík, scenárista a režisér, i ve způsobu voleb do mediálních rad – Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), Rady ČT, Rady ČRo či Rady ČTK.
„Dostali jsme se do fáze, kdy tady sledujeme nástup novodobých kádrů jako v době předchozí,“ prohlásil, aby podotkl: „Vidíme putování nejrůznějších už léty prověřených trafikantů a lokajů z jedné mediální rady do druhé.“ Topolánkova, Nečasova i předchozí vlády si dávaly vždy pozor, koho nominují. „V tuhle chvíli to vypadá, že je to naprosto jedno,“ dodal Rychlík.
Sněmovna zaujala tím, že do RRTV navrhla Ladislava Jakla. Podle Rychlíka se objevují mezi kandidáty „obskurní jména“. Do mediálních rad míří i autoři „podvratných serverů“.
„Dopředu se vyřadí kvalitní kandidáti a potom zbudou ti, na kterých se domluví ti, co mají zrovna moc (…) Vždycky projdou na základě nějaké domluvy a zarážející je to především u vládní strany, která deklarovala, že vznikla proto, aby bojovala proti korupci, a současně jakýmsi zvláštním způsobem si zavazují lidi, které posílají do mediálních rad,“ vytkl hnutí ANO Rychlík.
Zaznělo i „porno na Vltavě“
Jmen, která vzbudila v poslední době rozruch, je víc. Do Rady Českého rozhlasu, v níž působí mj. někdejší ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD), usedl v březnu Tomáš Kňourek, kritik v případě kauzy „porna“ na Vltavě, kdy za bývalého ředitele ČRo Vltava Petra Fischera zazněla ve vysílání ukázka z románu Linie krásy oceňovaného spisovatele Alana Hollinghursta s kritizovanou pasáží „provokující penis, který mu zrovna teď trčel nad koulemi drze jako vykřičník“.
„Já teď, dámy a pánové, řeknu slovo, které členové rady považují za pornografii. Penis,“ podotkl Rychlík a varoval před tím, že se objevují podobné rysy jako při nástupu normalizace. A schopní intelektuálové jsou posíláni „do výroby“, zatímco strany „hledají v kalných vodách protřelých mediálních dinosaurů“, kteří jim jsou ochotní posloužit.
Během debaty předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková upozornila, že je chybou dávat do jednoho pytle radní, kteří jsou nedobře voleni. Svou práci opravdu plní tak, aby se mohla každý den podívat do zrcadla, dodala.
A k „pornografické“ kauze podotkla, že nebyla mezi radními, kteří by označili ukázku za „porno“. „Nicméně také jsem nesouhlasila s tím, že tehdy byla do vysílání zařazena ta ukázka (…) Radním to slovo nevadí, nevadí ani mně, přestože jsem jediná žena v radě,“ upozornila Dohnálková. „Ta ukázka je opravdu pornografického rázu,“ dodala s tím, že ukázky tohoto charakteru by neměly být vysílány v dopoledních hodinách. Kauza dle ní otevřela debatu o vulgarismech ve vysílání.
Chtějí zrušit ČT. A přesto jdou do rady
O obsazování míst v mediálních radách byla řeč i nadále. Advokátka a pražská zastupitelka za STAN Hana Marvanová upozorňovala, že mediální rady jsou navázány na Sněmovnu a „skrytě či otevřeně mají tendenci sloužit těm, co zrovna vyhráli volby“. I ona kritizovala volbu „prapodivných politických nominantů do mediálních rad“, kteří chtějí někdy dokonce zrušit média veřejné služby, přesto jsou do rad voleni.
Mezi debatujícími nechyběl ani Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii, který podobně jako Marvanová varoval před lidmi, již podporují názor, že veřejnoprávní média by měla být zrušena a přesto usedají do rad. Spolek proto otevřeným dopisem vyzval poslance, aby věnovali zvýšenou pozornost jednotlivým nominacím.
Loni do Rady ČTK usedl kontroverzní novinář Petr Žantovský, který se letos stal dokonce jejím místopředsedou. Žantovský je držitelem medaile Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana. A také ostrým kritikem ČT, do jejíž rady však v minulosti neúspěšně kandidoval.
„Rady veřejnoprávních médií jsou orgány, které mají kontrolovat dodržování zákonů a nezávislosti. O tom, že má někdo jiné názory než my, to si můžeme povídat v hospodě, to patří do hospody. Kontrola veřejnoprávních médií není svět alternativních názorů a fascinující je, že my jsme v zemi, kde máme orgán, který má kontrolovat nejrůznější podvratné servery, které mnohdy útočí na naši demokracii a do mediálních rad vysíláme lidi, kteří jsou autory těchto podvratných internetových serverů,“ podotkl Rychlík.
Marvanová kárala poslance: Neplní povinnost
Advokátka Marvanová se pozastavila vedle volby členů mediálních rad právě nad problémem výročních zpráv ČT. „Ještě větší selhání je, že od roku 2016 v Poslanecké sněmovně leží teď už celkem pět zpráv ČT a dodnes nebyly projednány (…) Jestli si poslanci myslí, že je to jenom jejich právo, tak je chci vyvést z omylu, to není jenom jejich právo, to je jejich povinnost ty zprávy projednat,“ upozornila.
Marvanová vyzvala senátory, aby se přihlásili o roli pojistky demokracie. „Poslanecká sněmovna tady tři roky neplní své zákonné povinnosti (…) Senát by měl začít konat (…) Je nezávislejší, protože nemá vztah k vládě a mohl by plnit větší roli pojistky nezávislosti veřejnoprávních médií,“ zmínila a věří, že by se této role Senát zhostil mnohem lépe než Poslanecká sněmovna.
Bednář: Ať radní volí Sněmovna i Senát
Šéf Rady ČT Bednář i s ohledem na předchozí debatu navrhl, aby část členů mediálních rad volili poslanci, část senátoři. „Máme Radu ČT, ta má 15 členů. Kdyby 10 z nich volila Poslanecká sněmovna a pět volil Senát, tak si myslím, že by vznikla úplně nová situace v té radě. Rada by nekopírovala slepě rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně po každých volbách (…) Byla by tam určitá větší politická rovnováha i dlouhodobá stabilita. V případě znelíbení se politické současné moci by Poslanecká sněmovna nemohla odvolat celou radu, byla by tam část radních, která by byla volena jinak a radu by mohl odvolat jedině Senát,“ upozornil.
Dvořák si sedí v židli šéfa žumpy ČT jak žába na prameni. Jeho práce spočívá v očerňování všech jiných názorů, než má pražská demo. kavárenská stoka. Je to fuj tajbl hnojová televize, absolutně neobjektivní, demagogická, která vytváří nekoukatelné filmy, zbytečné pořady všeho druhu za pravděpodobně šílené honoráře pokud jsou tito tvůrci nositeli té zprávné eurohujerské kavárenské myšlenky. Snad se podaří časem do RRTV prosadit normální lidi, vyhnat hovada jako je Šarapat a spol.a potom rozkrýt zločiné jednání pana ředitele, a zveřejnit platy všech proradnejch a úplatnejch reportérů v čele s bukanýrem Morauců.