Diváci si stěžují na Moravce i Soukupa. A Babišova kritika čílí „štvanice“ pravdoláskařů

Mediální rada, která v Česku řídí mj. i udělování či odebírání vysílacích licencí, má být nezávislým a objektivním orgánem. I když nominace do ní probíhají v Poslanecké sněmovně a systémem poměrného zastoupení v ní chtějí mít účast všechny strany – momentálně o to usilují Piráti.

O návrat do rady, jejímž členem (a dokonce místopředsedou) byl do roku 2003, usiloval i publicista a někdejší člen ODS Petr Štěpánek. Dostal prý tuto nabídku, když byl na dovolené u moře – a nepocházela z ANO. Právě Babišovo hnutí však zvažovalo jeho podporu. Navzdory tomu, že o něm psal ve svých komentářích a příspěvcích na sociálních sítích jako o „koblihové mafii“ a Babišovi jako o „slovenském gaunerovi“ s „nekonečným střetem zájmů“.

Štěpánek: Byla to štvanice

Nominace Štěpánka Babiše zhrozila, ANO pak tuto podporu zavrhlo. Panovaly i obavy, zda muž, který (prý bonmotem) navrhoval podminovat Kavčí hory a vyhodit je do povětří, bude skutečně objektivní.

Štěpánek nyní tvrdí, že v jeho případě šlo o štvanici. „Hon na jednoho kandidáta do Rady pro vysílání byl úspěšně odtrouben, následná fraška už je všem lhostejná,“ upozornil Štěpánek na Facebooku na to, že kandidátka Pirátů advokátka Ulrichová dostala ve Sněmovně pouhých 27 hlasů, kandidát lidovců Patrik Košický 20 a v příštím týdnu proběhne druhé kolo volby.  

Označil je za „koblihovou mafii“ a „zm*dy“. Kritik ČT upadl v ANO v těžkou nemilost

Podle Štěpánka to dokresluje „absurditu celé té štvanice, co na mě pravdoláskovní hoši a děvčata, co spolu mluví a kteří Českou televizi nedají, protože je přece jejich, uspořádali“.

Zastání našel Štěpánek mj. u expremiéra Mirka Topolánka, který ostatně také Andreje Babiše nijak nešetří a ve své knize označil šéfa ANO za „tatarského nájezdníka“. „Od začátku bylo jasné, jak to dopadne. Petr Štěpánek se na chvíli stal takovým malým lithiem (ne, on opravdu není ohrožením demokracie), ustojí to s úsměvem a ti, co ho nominovali, to své sr*čství asi taky,“ nebral si servítky Topolánek na Twitteru.

K RRTV si stěžují i diváci: Na Soukupa i Moravce

Právě RRTV, do které se Štěpánek chtěl vrátit, přitom rozhoduje mj. o objektivitě a vyváženosti televizního vysílání. A řeší v této souvislosti i podněty a stížnosti od diváků. Hned několik šetření zahájila v případě pořadů Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Po těch, které se týkaly období před prezidentskými volbami, se RRTV usnesla, že Soukup na své televizi stranil Miloši Zemanovi. Vedle toho mj. nepřiměřeně kritizoval Českou televizi v dílech, kdy kritizoval způsob jejího hospodaření.

A to včetně nakládání s koncesionářskými poplatky – s nimiž mimochodem RRTV nezmůže nic, neboť nepatří do její kompetence. Tyto poplatky za veřejnoprávní média označoval právě Štěpánek za „výpalné“ a byl to právě v posledních dnech notně propíraný publicista, který usedl coby host k Jaromíru Soukupovi při jednom z posledních dílů, kde se ČT opět z hlediska „odborníků“, v Soukupově televizi především více či méně radikálních odpůrců ČT, opět propírala. „Moderátor pořadu nebyl dle slov stěžovatelů nestranný a objektivní,“ opakuje se přitom výhrada vůči Soukupovi v podnětech diváků k RRTV. 

Nejen Soukup však části diváků leží v žaludku. Divákům z opačné části názorového spektra vadí údajná „tendenčnost“ moderování Václava Moravce, na kterou přišly stížnosti také, jak RRTV uvedla ve své výroční zprávě, kterou každoročně vydává a předkládá i Poslanecké sněmovně. Tu za rok 2017 schválili poslanci letos v dubnu.

Stížnosti na Kajínka či Prostřeno

Nejen politické výhrady však RRTV řeší, v roce 2017 k ní přišly i další zajímavé stížnosti. Třeba na pořady TV Prima s Jiřím Kajínkem v hlavní roli či dokonce i na oblíbený lidový pořad o vaření a „šmejdění“ v českých domácnostech – Prostřeno.

„Doslova vlna stížností poukázala na přítomnost soutěžícího Karla Ondrky, údajně trpícího Tourettovým syndromem (vrozené neuropsychiatrické onemocnění projevující se pohybovými a zvukovými tiky), v pořadu Prostřeno,“ upozornila rada na aféru z března 2017. Rada v tomto případě konstatovala, že okolnosti účasti soutěžícího byly „poměrně komplikované“. Prostřenem se tak prý zabývala komplexně a konstatovala, že „pořad je z mnoha hledisek problematický, neshledala ovšem prokazatelné porušení zákona“.

Berou 76 tisíc jako poslanci, řeší výtky k ČT i úlety Soukupa. Kdo sedí v mediální radě?

Diváci si stěžovali však i na minisérii Já, Kajínek na Primě a údajnou „morální problematičnost vysílání pořadu o pravomocně odsouzeném člověku“. Rada se však ohradila, že na „odkrytí karet pachatele je možné pohlížet např. i jako na varování a podnět k opatrnosti“ a poukázala i na to, že „sám Jiří Kajínek svou trestnou činnost líčil realisticky a tresty za ni akceptoval“. „Pořad jako takový vyznívá jako realistický portrét kontroverzní osobnosti J. Kajínka zpracovaný v dokumentárním žánru s některými rysy show,“ dodali radní ve své zprávě.

Největší podvod s ajťákem Karlem v historii Prostřena: Byl to Kazmou najatý herec, měl ukázat na problémy lidí s Tourettovým syndromem. | One Man Show, FTV Prima

Divákům vadila i slovenština moderátorky

V rámci stížností na ČT se objevila i jedna specifická – části diváků vadilo, že pořad Objektiv uváděla slovensky hovořící moderátorka Anetta Kubalová. Česká televize to vysvětlovala tím, že jde o dlouholetou a velmi úspěšnou reportérku ČR.

„Mateřština Anetty Kubalové byla samozřejmě považována za určitou výzvu (…) Rozhodnutí bylo konzultováno v dramaturgické, režijní i právní rovině. Za nejdůležitější považujeme skutečnost, že pilotní i premiérová vystoupení paní Kubalové lze bez pochyby označit za inteligentní, vysoce profesionální, kultivované, příjemné a po zralé úvaze i plně srozumitelné,“ hájila ČT svou moderátorku i své rozhodnutí.

Proč musíme platit 135 Kč za ČT? Její šéf si poplatky chválí: Dobrá cena

Rada dala televizi za pravdu. „Zákon o vysílání však nestanovuje žádné povinnosti provozovatele vysílání ze zákona pro vysílání pořadů výhradně v českém jazyce,“ upozornila ve výroční zprávě rada s tím, že přítomnost slovenských reportérů či moderátorů není ve vysílání zákonem nijak limitovaná.

Vadí sex i „příliš“ reklam

Na co si stěžují diváci opakovaně, je příliš reklam ve vysílání. Ostatně i Jaromír Soukup se v předvečer komunálních voleb omlouval v přímém přenosu šéfovi Sněmovny Radku Vondráčkovi za to, že jejich rozhovor již poněkolikáté přerušila reklama.

„Stěžovatelé (ovšem poměrně řídce, zvláště ve srovnání s předchozími lety) poukazovali na přílišné množství reklam v televizním vysílání. Čas vyhrazený reklamám je zákonem o vysílání stále stejně omezen na 12 minut v každé vysílací hodině. Dodržování reklamních limitů Rada pravidelně kontroluje. V případě, že je zjištěno překročení limitu, je přistupováno k sankcím. Limity jsou překračovány jen výjimečně,“ uvedla RRTV.

Evergreenem stížností diváků jsou pak erotické či z jejich pohledu jinak závadné scény ve filmech. „Objevovaly se též stížnosti na pořady, které byly údajně nevhodné dětem, a to pro obsah násilných či erotických scén. V obecné rovině lze uvést, že jak objektivitě a vyváženosti, tak ochraně dětí a mladistvých ve vysílání věnuje Rada dlouhodobě značnou pozornost. Naprostou většinou bylo ovšem monitoringem zjištěno, že se o porušení zákona nejednalo,“ uvedla rada.

Opakovaně si pak diváci stěžují na vulgarismy ve vysílání, za které však rada nerozdává sankce, ale může pouze poukázat na porušení vysílacího zákona.

Osobnosti u Jana Krause | Show Jana Krause, Blesk.cz

Protizemanovské štvanice?

O štvanicích psali diváci na RRTV však i v jiné v souvislosti – v dřívější zprávě RRTV za rok 2016 rada upozorňuje, že se nezanedbatelný okruh stížností týkal informování o prezidentovi Miloši Zemanovi. „Jednalo se o stížnosti na údajné protizemanovské štvanice,“ uvedla rada. Tyto stížnosti se opakují a to podle rady spolu s „tvrzeními, že ČT zveřejňuje pomluvy prezidenta Zemana“.

RRTV řešila také show Jana Krause, jenž v říjnu 2016 přivítal tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) a jeho strýce Jiřího Bradyho, který sice přežil holokaust, vyznamenání od Zemana se však nedočkal.

„Pořad byl podroben monitoringu, přičemž bylo zjištěno, že v úvodu pořadu, který je tradičně věnován reflexi aktuálního společenského či politického dění, vystoupilo několik veřejně známých osobností, jejichž úkolem bylo pronést stručná osobní přání ke svátku Dne vzniku Československé republiky. Většina osobností využila tento prostor ke kritické reflexi jednání prezidenta M. Zemana, případně představitelů české vlády (v kontextu kauzy J. Bradyho). Délka úvodní části, ve které hovořily dané osobnosti, činila přibližně 4,5 minuty, poté již probíhal pořad dle ‚klasického‘ (…) Monitoring pořadu neodhalil žádné porušení zákona,“ upozornila rada.

„Rasistická“ Sněhurka

Pozornosti rady přitom neunikají ani pořady vysílané na dětském programu ČT :D – nevhodné výjevy se měly odehrát na „Déčku“ třeba v pohádce Slíbená princezna, moderní adaptaci Zlatovlásky.

Propaganda v dětském pořadu? Kritici zuří na ČT, štve je reportáž Déčka o Palestině

O rok dříve byl za rasistický označen diváky Pravdivý příběh o Sněhurce z listopadu 2015, kdy se Sněhurka zamilovala do černošského mladíka a narodily se jim děti – míšenci. „Divákům vadila propagace multikulturního soužití a prezentace bílé rasy jako méněcenné (bílá barva pleti jako vada). Rada porušení zákona neshledala. Radě nepřísluší interpretovat autorská díla,“ upozornila ve své výroční zprávě za rok 2016.

„Potvora s třemi bradami“ v ČT

ČT :D diváky nadzdvihla z gaučů i v září 2015, když stanice odvysílala v dětském pořadu Planety YÓ příspěvek dvojice moderátorů Marušky a Tomáše a kresleného mimozemšťana Tý-Yó, točící se kolem mimozemšťanů z planety NE – podle rozhořčených diváků údajně se znaky „manipulace, protože přesvědčuje děti o tom, že je správné přijímat uprchlíky“.

Radě přišlo tehdy na 80 dopisů, pouze dva pisatelé vyjádřili pořadu podporu, dorazila i hromadná stížnost 520 signatářů. „Moderátoři nakonec mimozemšťana pomocí svých argumentů přesvědčili o nutnosti pomáhat, což diváci vnímali jako silnou manipulaci. Řada z nich se navíc domnívala, že zmínka o ‚slizkých potvorách s třema bradama z planety NE‘ odkazovala na prezidenta M. Zemana, který se dříve měl vyjádřit, že sám tři brady má,“ uvedla rada s tím, že požadavky objektivního a vyváženého informování jsou kladeny na zpravodajské a publicistické pořady, kdežto v tomto případě šlo o zábavný pořad cílený na dětské publikum.

Neshledala tak důvody k zahájení správního řízení. „Potenciální politické působení na dětské diváky, resp. redukci složitých sociopolitických otázek na otázku boje dobra se zlem v dětském pořadu, lze posuzovat především z pohledu etiky a společenské odpovědnosti provozovatele. To je však již mimo působnost rady,“ upozornila.

Stížnosti kolem migrantů utichly

Právě téma uprchlíků a migrantů tvoří v rámci stížností diváků samostatnou a nijak překvapivou kapitolu. RRTV se mj. zabývala stížností na reportáž Primy o iráckých uprchlících, kterým se nelíbily nabízené byty v Česku. RRTV si od Primy vyžádala vysvětlení, k sankcím ani v tomto případě nedošlo.

Loni však stížností na toto téma značně ubylo. „Téma tzv. migrační či uprchlické krize, které (nejen) v roce 2016 rezonovalo společností a které se také v návaznosti na tuto skutečnost promítlo do řady diváckých stížností, překvapivě nebylo v roce 2017 v diváckých stížnostech téměř frekventováno,“ vzkázala rada.