Rychlé šípy neměly holky. Znalec: Do Česka přinesly komiksovou bublinu
I když nevycházely dlouho, zapsaly se do dějin československého komiksu. Řeč je o Rychlých šípech, které svým moderním ztvárněním hravě konkurovaly i tehdejším toporným marvelovským konkurentům ze Západu. Myslí si to Martin Foret z olomoucké Univerzity Palackého, který se komiksy odborně zabývá. Jejich specifikem bylo to, že v něm dívky hrály jen vedlejší roli. „I když představují dominantně mužský svět, hodně ho četly i dívky,“ zmiňuje v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – to jsou kamarádi, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů, a hrdinové nejslavnějšího tuzemského komiksu. Příběhy, které vymyslel spisovatel Jaroslav Foglar, zaujaly napětím, tajemnem i hodnotami, jako jsou spravedlnost, přátelství, čest nebo pomoc slabším.
Čechům připadala bublina cizí
První komiks s Rychlými šípy vyšel před 80 lety, 17. prosince 1938, v časopise Mladý hlasatel. A hned si připsal jedno unikátní prvenství – v Česku poprvé masově rozšířil texty psané v komiksových bublinách. „Bublinu u nás zkoušela používat spousta autorů, kteří měli zkušenost třeba z Francie nebo USA, například Ondřej Sekora, ale nikomu se to nepodařilo. Čechům to připadalo divné a považovali to za cizí prvek,“ říká Martin Foret z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, který se dějinám československého komiksu věnuje.
Podle experta byla dříve běžná spíše německá podoba s verši pod obrázky, bubliny u veřejnosti předznamenávaly jistou pokleslost. „I hloupé verše byly pozitivní a vnímány více jako literatura a něco více hoch,“ vysvětluje.
Na svou dobu byly Rychlé šípy velmi nadčasové. „Po formální stránce vypadají pořád dost moderně, vizuálně nepůsobí staře. Když si dneska teenageři kupují na stáncích marvelovské komiksy z 60. let, tak ty působí mnohem toporněji,“ myslí si Foret, který vidí sílu v souhře námětů Foglara a kvalitních ilustrací. „Jan Fischer měl úžasně dynamickou linku a dokázal všechny věci velmi jednoduše a účinně nakreslit. Spousta seriálů, které vycházely později, vypadá starší,“ dodává.
V letech, kdy vycházely nové díly, byl tento komiks vnímán jako naprostý hit a vytvořil si ohromné renomé. „Síla byla v té intenzitě i v tom, že to vycházelo každý týden. Dá se doložit, že po objevení Rychlých šípů náklady časopisů dramaticky rostly, u Středu to bylo ze 40 tisíc na 250 tisíc,“ vyčísluje Foret.
Odborník zmiňuje, že Rychlé šípy byly ve své době jediným úspěšným komiksem, ale jako jediné přežily. „Seriál Punťa, který vycházel v podobném období, byl možná i více úspěšný, ale už se po zákazu nikdy nevrátil. A to přesto, že kolem něj vycházely romány, kalendáře, pohlednice, v podstatě šlo o merchandising v dnešní době,“ uvádí.
Totalitní zákazy a dívky jako rekvizity
Rychlé šípy byly opakovaně zakazovány, vadily totiž nacistickému i komunistickému režimu. „Nebyly institucionálně začleněny, byla to partička kluků, kteří se nikomu nezodpovídali,“ vysvětluje Foret s tím, že tyto režimy se snažily potlačit i skauting, protože byl svobodomyslný. „Dal se obtížně kolonizovat nějakou mocí,“ připojuje s tím, že nacisté ve válečných letech představili i vlastní komiks nazvaný Svorní Gambusíni. V něm už byli hrdinové součástí struktur a ideologicky „správní“.
Specifikem Rychlých šípů bylo i to, že v něm téměř nevystupovaly ženské hrdinky. „Pár holek se tam objeví, a to v podobě rekvizit nebo děvčat, které Rychlým šípům ušijí vlajku. Ale moc jich tam pravda nebylo. Ale co se týče čtenářů, dá se dohledat, že to dívky četly poměrně hodně, i když je to dominantně mužský svět,“ říká Foret.
V současné době už Rychlé šípy mladou generaci téměř neoslovují, děti v nich totiž nedokážou identifikovat problémy, které postavy řeší. „Velký comeback byl po roce devadesát, kdy ten příchod byl ještě hodně přirozený, protože ty světy ještě k sobě neměly tak daleko. Auta vypadala jinak, policajti měli jiné uniformy, ale pořád jste mohli jít zažit to samé – stále byly polorozpadlé čtvrti, baráky a fungovalo to. Dneska už by tam čtenářům chyběl mobil a počítače,“ dodává Foret pro Blesk Zprávy.
vzorňáci, bez normálních vlastností dospívajícího kluka, vzpomínám, že jak na základce, tak později, i na vojně a v podstatě až do chvíle ,kdy se oběvil na scéně Hujer, byli jmény rychlejch šípů nazýváni právě tito šplhači, vzorňáci, vlezlíci a práskači.Dodnes, ve svých šedesáti letech se s takovýmy rychlíky setkávám, jak pod rouškou to se musí řešit běhají práskat na obecní úřad, mistrovi ve fabrice....,FUJ.