Od vraždícího sněhuláka k Rychlým šípům: Marek (31) je dnešní mládeži připomíná svými komiksy a filmy

„Od dětství jsem komiks miloval. Už na střední škole jsem se proto snažil komiksy tvořit,“ líčí sympatický rodák z Vysokého Mýta počátky své umělecké dráhy. Záliba jej přivedla k celoživotní vášni: komiksu a animovanému filmu. Nejblíže přitom měl ke tvorbě science fiction a fantasy, v nichž se vyskytovalo násilí a krev. Třeba jeho filmový debut Snowblood byl o sněhulákovi, který na sjezdovce zabíjí snowboardisty. „Zároveň jsem od dětství čítal i »foglarovky«,” zmiňuje paradox.

Vášeň k dílu Jaroslava Foglara jej s přibývajícími lety neopustila. Spolu s dalšími komiksovými tvůrci byl Marek jedním z těch, kteří Foglarově slavné partě věnoval svůj vlastní komiksový příběh do knižní antologie Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Požadavkem na každého tvůrce bylo zachovat původní étos, a zároveň ztvárnit Rychlé šípy způsobem sobě vlastním. I když si dlouho lámal hlavu nad tím, jak příběh vymyslet, nakonec se nechal inspirovat svým dětstvím.

Šípy mezi paneláky

„Vyrůstal jsem na sídlišti v malém městě,“ vysvětluje profesí animátor a storyboardista. Do tohoto prostředí proto zakomponoval svůj čtyřstránkový příběh. Ten pojednává o dobrodružství dvou vedlejších postav z Foglarova díla, Písklounovi a Tlouštíkovi, kteří se jednoho dne vydají na výpravu do odlehlejších částí sídliště, ve kterých ještě nikdy nebyli.

Cestou míjí typické motivy „ošklivých“ panelových sídlišť: dětské hřiště se stárnoucími prolézačkami ve vnitroblocích, všudypřítomné graffiti, sídlištní mládež holdující skateboardům, cigaretám nebo alkoholu. „V původní verzi, kterou jsem vymýšlel, byla první zkušenost mladé party s alkoholem a drogami,“ svěřil se Marek. Nakonec od záměru upustil. „Musel jsem si přiznat, že už to hraničilo s parodií, což by mi bylo líto, protože Rychlé šípy pro mne v dětství znamenaly moc.“ Příběh se nakonec vyvine tak, že jsou Tlouštík s Písklounem šikanováni nejprve Bratrstvem kočičí pracky, následně Černými jezdci, aby je ve výsledku zachránili Rychlé šípy rafinovaným, byť nikterak statečným způsobem, jak by byli čtenáři čekali. Rychlé šípy v čele s dlouhovlasým aktivistou Mirkem Dušínem jsou vykresleni spíše jako naivní outsideři, kteří se na sídlišti plném různých band, sprejerů a »skejťáků« všemožně vymykají svou „normálností“.

Polidštění „elitních“ legend

„Podle mě je dobré ty postavy trošku zlidšťovat,“ myslí si Marek, protože jemu samotnému vadilo právě jejich elitářství a bezchybná dokonalost. „Měl jsem tehdy v dětství trošku problém s Mirkem Dušínem, který se zdál být starší než ti ostatní kluci. Jako by to byl nějaký vedoucí skautu. Jako by jím Foglar přímo promlouval, a přitom měl být jen o rok starší.“

„Také se mi líbilo trochu převrátit role a pohrát si s charaktery,“ vysvětlil Marek. „Hlavní hrdinové tu už nejsou neohrožení. Naopak spíše ti sídlištní grázlové mají navrch. Dlouhé Bidlo je v mém příběhu skutečný kolohnát, který pije pivo. Kdyby došlo na nějakou fyzickou konfrontaci, asi by nebylo tak jednoduché jej přeprat jako kdysi.“

Rychlé šípy včera… a dnes?

„Byl jsem si celkem jistý, že svůj komiks zasadím do jiné doby, ale nechtěl jsem je zasadit do současnosti. To bych tam musel zakomponovat mobily a internet. Nedovedu si představit, jak by to v daném žánru působilo atraktivně,“ vysvětlil Marek. „Ale kdo ví? Třeba by Rychlé šípy čelily kyberšikaně,“ zamýšlí se. Zároveň i tak připouští, že v dnešní záplavě youtuberů a moderních technologií je otázka, zda jinak nadčasové Rychlé šípy osloví i nynější generaci dětí.

Animovaný film nebo komiks?

Kromě prací na komiksech se Marek čile věnuje tvorbě animovaných filmů. Vystudoval totiž Filmovou školu Zlín a následně FAMU. Na svém kontě má například zdařilý seriál Legendy staré Prahy či kritiky oceňovaný krátký film o Pérákovi, legendárním hrdinovi protektorátní Prahy, který škodil nacistům. I do něj „propašoval” určité odkazy na Rychlé šípy, například v podobě ježka v kleci.

Markův film o Pérákovi si můžete prohlédnout zde: Zároveň k poctě Rychlým šípům má v plánu vlastní krátký animovaný film. Především v animaci totiž shledává prostor pro to, aby zůstala zachovaná jejich původní poetika. „Hraný film nemůže být na pořadu dne. Už v minulosti se takové filmy neosvědčily, dnes by navíc bylo náročné vystihnout atmosféru té doby, kdy se děj původně odehrával,“ zmiňuje prvorepubliková a protektorátní Stínadla, které podle něho souvisí zejména s pražským Starým Městem, Josefovem a Žižkovem.

Přijde-li řeč o jeho vysněném tématu, tak nezaváhá. „V současné době pracuji na příběhu Octobriany,“ zmiňuje jméno kultovní polobožské bojovnice proti patriarchátu, která se odpoutává od své komunistické minulosti. „Původně jsem příběh zamýšlel jako film, ale ukázalo se, že je děj velice rozsáhlý.“ Namísto filmu se však s o to větší vervou vrhl do tvorby komiksu. Ten by měl vyjít ve sborníku Aargh začátkem příštího roku.

Markovu filmovou prvotinu o sněhulákovi vraždícím snowboardisty si můžete prohlédnout zde: Komiks obecně je pro něho spíše koníčkem, vítaným a vyhledávaným, byť se mu věnuje spíše jen když mu to čas dovolí. A co chystá dál? Kromě vytouženého filmu o Octobrianě se novým výzvám Marek rozhodně nebrání. „Hodně jsem se v uplynulé době věnoval původním postavám jiných autorů, ke kterým jsem připravoval fan fiction příběhy. Nejspíše už je ale na čase, vymyslet si i někoho vlastního,“ uzavírá.