Nevyzvedli jste si objednávku z e-shopu? Léky za miliony čeká likvidace
Češi se rádi předzásobují léky. Jenže mnoho z nich nikdy nevyužijí, a medikamenty tak končí ve spalovnách. Kvůli plýtvání se každoročně zlikvidují přípravky za více jak dvě miliardy korun. Některé z nich jsou otevřené či prošlé, mnohdy se ale zbytečně ničí i ty zbrusu nové. Pokud si totiž například zákazník nevyzvedne léčivé přípravky objednané z e-shopu, musí být podle zákona zlikvidovány. A e-shopy přiznávají, že promarněné jsou tu milionové částky.
„Produkty z lékárenského sortimentu, které opustí náš sklad, už se nesmí vrátit, ale musíme je zničit. Pomozte nám šetřit životní prostředí a nenechte svou objednávku propadnout,“ uvádí například síť lékáren Benu na svých stránkách. Postup potvrdil Blesk Zprávám i firemní manažer e-commerce Michal Macourek s tím, že konkrétní čísla o počtech takto likvidovaných léků společnost nezveřejňuje.
„Nevyzvednuté objednávky obsahující léčiva jsou skutečně odborně likvidovány. V letošním roce zlikvidujeme léčiva za nižší jednotky milionů korun,“ vyjádřil se k tomu pro Blesk Zprávy spolumajitel Pilulky.cz Martin Kasa s tím, že tuto povinnost ukládá apatykám zákon o léčivech.
Neplatí to samozřejmě pro všechen sortiment, který si zákazníci na lékárenských e-shopech objednávají, pro registrované léčivé přípravky ale ano. Důvod je prostý: v momentě, kdy dojde k vyskladnění, není možné na sto procent zaručit, že bude lék uchováván v podmínkách, které mu neuškodí.
Hlavní problém: Podmínky při přepravě léků
„Představme si situaci, kdy si zákazník zásilku obsahující registrovaný léčivý přípravek třeba na poště nevyzvedne, ta se vrací zpět odesilateli, a tedy už nemusí být garantovány podmínky, které jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravku - zásilka může projít třeba příliš velkým teplem, nebo naopak mrazem,“ vysvětlila pro Blesk Zprávy tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová a dodala: „Proto není možné při dodržení správné praxe takovou zásilku vrátit do lékárny a postoupit ji k dalšímu běžnému výdeji.“
Lékárny za kvalitu léků plně odpovídají, a to i v případě, že si zajistí smluvně jejich přepravu u jiné osoby. „Podmínky při přepravě zásilek musejí být v souladu s podmínkami uvedenými v souhrnu údajů o přípravku. SÚKL neurčuje, jakým konkrétním způsobem má lékárna zajistit dodání léčivého přípravku (např. kurýrní služba, poštovní služba aj.). Při kontrolách lékáren se zásilkovým výdejem se však vždy ověřuje, kdo a jak přepravu zajišťuje, tj. jakým způsobem je zajištěna kontrola podmínek během přepravy,“ upřesnila Peterová.
U léků neplatí odstoupení od smlouvy
Zákazníci bývají také nepříjemně překvapeni, když si objednají léky z e-shopu, následně je chtějí vrátit (běžně to u nákupů přes internet do 14 dnů lze) a apatyka jim požadavek odmítne. Důvod je obdobný jako u nevyzvednutého zboží.
„Řešíme stížnosti pacientů, kterým lékárna odmítla uznat reklamaci spočívající v požadavku na vrácení objednaných léčivých přípravků bez udání důvodu v zákonné lhůtě. Právo na odstoupení od smlouvy u léčivých přípravků objednateli nevzniká. Pamatuje na to občanský zákoník v § 1837. Lékárna však o této skutečnosti musí objednatele prokazatelně a před uzavřením smlouvy informovat,“ upozornila mluvčí SÚKL.
Podobně tomu je i v případě, kdy lidé donesou do lékárny nevyužitá balení léčiv. I kdyby byla neotevřená a nebyla prošlá, přesto se musí zlikvidovat. „Příslušný personál totiž nemá jak ověřit, že s léky bylo nakládáno dle souhrnu údajů o přípravku,“ dodala Peterová.
Vyhozené dvě miliardy
Podle průzkumů se u nás každý rok vyhodí léky za více než dvě miliardy korun, přitom jde o částku bez DPH a obchodní přirážky. Z toho léky za zhruba miliardu korun vrátí lidé do lékáren, medikamenty za asi 360 milionů korun pak vyhodí do běžného komunálního odpadu či spláchnou do záchodu. V ordinacích lékařů odevzdají produkty za 170 milionů a doma jich mají za více než 350 milionů.
Likvidace ve spalovnách není přitom nijak levná. Kraje za zničení jedné tuny takového odpadu platí od 12 do 48 tisíc korun a celkové finanční náklady například v roce 2011 činily 7,5 milionů korun.
„Náklady na odvoz a likvidaci lékového odpadu hradí stát prostřednictvím příslušného krajského úřadu, pod který daná lékárna spadá. Ovšem pouze v případě léčivých přípravků odevzdaných pacienty. Pokud má lékárna nepoužitelná léčiva z vlastní činnosti (právě třeba zásilkový výdej), pak musí jejich odstranění a likvidaci zajistit na své náklady,“ dodala Peterová.
