V Česku není k dostání 87 léků, i těch na rakovinu. Vina nízkých cen, tvrdí komora

Autor: ula - 
22. 10. 2018
05:37

Během září zaznamenali lékárníci ze všech regionů výpadky 87 léků, z nichž 11 nemělo vhodnou náhradu. Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová na svém Facebooku upozornila, že za nedostupností léků může stát to, že jimi Češi plýtvají. S tím ale nesouhlasí Česká lékárnická komora (ČLnK), podle které je základním důvodem pro nedostatek léků jejich nízká cena, která vede k tomu, že farmaceutičtí výrobci k nám medikamenty vůbec nedovezou, případně je prodají do jiných zemí.

Podle ČLnK se počet chybějících léků v českých lékárnách od srpna mírně snížil. V létě u nás chybělo 93 léků, v září „jen“ 87. Chyběly nejen nahraditelné léky na průjem či ředění krve, ale i těžko nahraditelné léky na rakovinu prsu či léky pro pacienty s Wilsonovou chorobou.

Čím jsou vlastně výpadky způsobeny? Může to být tím, že Češi léky příliš plýtvají, jak si myslí Lenka Teska Arnoštová, bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví. Ta na svém Facebooku poukázala na vysoké částky, které kraje platí za likvidace prošlých a nenačatých léků, které lidé vrací do lékárny.

ČLnK s tím nesouhlasí.

„Nedostupnost léků nezpůsobuje plýtvání léky. Základním důvodem je velmi nízká cena léků v ČR, která vede k tomu, že jsou reexporovány nebo je výrobce do ČR nedoveze, pokud jich nemá dostatek,“ řekla pro Blesk Zprávy Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK

Příliš levné léky v Česku?

„Léky hrazené ze zdravotního pojištění jsou v průměru v porovnání se zahraničím levnější, vyplývá to ze způsobu stanovení jejich maximální ceny
a úhrady porovnáním s nejlevnějšími zeměmi EU pro daný lék,“ vysvětluje Bažantová. 

Jinými slovy se u nás léky nakupují za výrazně nižší ceny, což se výrobcům nevyplácí, a proto léky raději prodávají do jiných zemí. Pojišťovny se také málo podílí na celkové úhradě na ceně léků, což se odrazí i u doplatku, který je pro pacienta příliš vysoký, doplnila mluvčí. 

Nízká cena léků na českém trhu pak výrobce odrazuje od dovozu léků do Česka a výhodnější je pro ně reexport. To je pak podle lékárníků důvod, proč nám některé léky chybí.

Jak jsou na tom s cenami v zahraničí?

„Například antibiotikum obsahující amoxicilin 1g, 14 tbl: v Rakousku stojí tento lék cca 400 Kč. U nás stojí stejný lék od stejného výrobce 155 Kč, popisuje rozdíly v cenách Bažantová a dodává: „Nenahraditelný lék na perzistentní astma  s ciclesonidem: Rakousko 785 Kč, ČR 368 Kč, stejný lék v Německu stojí dokonce 1 600 Kč. Originální lék s telmisartanem u nás stojí asi 187 korun, v Německu stejný lék 955 Kč.“

Podle ČLnK by se měly zejména zvýšit úhrady léků od pojišťoven a také zakazovat reexporty léků.

Ministerstvo: Ceny ovlivňuje velikost trhu

Na otázku, zda jsou u nás léky příliš levné, odpovědělo Ministerstvo zdravotnictví, že regulace cen léčiv v Česku je legislativně nastavena efektivně.

„Tak jako i u jiného zboží a služeb, i u léčiv je cena do značné míry ovlivněna nabídkou a poptávkou a velikostí trhu,“ řekla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová s tím, že systém veřejného zdravotního pojištění je solidární a je možné tvrdit, že ceny jsou tak nízké, jak jen to je možné, aby byly farmaceutické firmy ochotny za ně dodat léky českým pacientům.

Podle ní se také ministerstvo zaměřuje na rozšíření dostupnosti léčiv, což zahrnuje i to, aby se nejnovější léky dostaly k pacientům rychleji než dosud, případně aby byla nejmodernější léčiva hrazena z veřejných prostředků.

Novela na obzoru?

Ministerstvo si také narozdíl od lékárnické komory nemyslí, že reexport je hlavní příčinou nedostupnosti některých léků.

„Z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyplývá, že objem reexportu ve finančním vyjádření neustále klesá. U některých přípravků je sice reexport relativně vysoký, ale to nic nevypovídá o tom, zda zbývající část zásob pokrývá potřeby českých pacientů,“ uvedla Štěpanyová. Zároveň přiznala, že toto ministerstvo nedokáže zaručit, takže momentálně se pracuje na legislativě, která by měla zajistit, že kvůli reexportu nedojde k výpadku některého léku.

Video Jak funguje eRecept? Videonávod k používání aplikace pro pacienty - SÚKL
1080p 720p 360p

 

 

 

 

 

 

 

Doporučujeme
zdenek43 ( 22. října 2018 09:58 )

Babiš nepolevuje v investicích do zdravotnictví. Koupil další nemocnici Investiční fond H a r t e n b e r g , jehož spoluzakladatelem je místopředseda vlády Andrej Babiš (ANO), dále expanduje ve zdravotnictví. Koupil polikliniku Dům zdraví ve Velkém Meziříčí. ....leden 2015 2018 - Firmy z Babišova svěřenského fondu expandují do nemocničních laboratoří. Kvůli většině ANO ve správních radách pojišťoven hrozí střet zájmů .... !! ??? !! . . . . společnost Hartenberg Capital, která patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Hartenberg je jedničkou v oblasti asistované reprodukce a nyní se dravě pustil i do dalšího lukrativního oboru − laboratoří. Firma Vidia Diagnostika, spadající od roku 2016 do portfolia firmy Hartenberg Capital, převzala už před časem některé laboratorní provozy ve středočeských nemocnicích. Zakázky dostává také od státních nemocnic. "Spolupracujeme zejména s nemocnicemi ze soukromé skupiny VAMED − Neratovice, Mělník, Sedlčany. Jednotky procent z obratu tvoří i spolupráce se státními nemocnicemi, pro které děláme specializovaná vyšetření, především ve virologii a bakteriologii." - jednatel společnosti Jozef Janov.... Nemocnice v Sedlčanech a v Neratovicích se přitom kompletně vzdaly vlastního provozu laboratoří − dnes už tyto služby zajišťuje Vidia Diagnostika..... ....... O tolik peněz víc poslala VZP firmám Hartenbergu loni oproti roku 2015. Zatímco před třemi lety dostaly tyto firmy zhruba 405 milionů korun, loni to bylo již 509.......

zdenek43 ( 22. října 2018 09:50 )

ZA KOMUNISTŮ BYLO LÉPE? OTÁZKA SOCIÁLNÍ - Co se týká zdravotnictví, tak dle profesora doktora Josefa Marka, třeba tehdejší socialistické zdravotnictví (mocní se léčili v lépe vybaveném zařízení tzv. Sanopz) trpělo nedostatkem financí, přístrojů a zahraničních léků, i když si u nás medicína udržela západní ráz. Před nástupem komunismu v roce 1948 bylo Československo 12. zemí na světě dle střední délky života, v roce 1989 bylo už jen na 27. místě. Jak to bylo tehdy s rovností? Generální tajemník UV KSČ Milouš Jakeš bral oficiální měsíční plat ve výši 18 000 Kčs hrubého + 8 000 Kčs v nezdanitelných náhradách, u krajského tajemníka KSČ to bylo 10 000 Kčs + 3 až 5 000 Kčs. Tito lidé však disponovali prakticky celou ekonomikou. Platy některých herců a zpěváků dosahovaly pak výše vpravdě astronomické (statisíce korun). V Jakešově době bylo v Československu průměrný měsíční plat 3 170 Kčs. Stejně jako dnes i tehdy ovšem platilo, že výše příjmu byla ovlivněna malou skupinou lidí s vysokými příjmy.........

tomik007 ( 22. října 2018 09:02 )

"Výrobci k nám medikamenty vůbec nedovezou, případně je prodají do jiných zemí" - mokrym hadrem cez czunju !

flora ( 22. října 2018 08:24 )

Tak rovnou přiznejte, že obchod s nemocí a smrtí je výhodný a léky tedy zdraží o 500%. A není třeba paušálně dělat z nemocných nehohospodárné blbce. Arnoštová pozoruje, kolik léků lidé vrací do lékárny ? Hm,tak asi je chyba je tam nosit a tím pádem být pod dohledem a následně na to finančně doplácet... A možná že jsou ty vrácené léky i po předčasně zemřelých Už je trapné a urážlivé lidem neustále tvrdit, že v zahraničí jsou dražší (a nejenom léky). To si nechte na dobu, kdy budou srovnatelné se zahraničím i příjmy a důchody

bobeszchaloupky ( 22. října 2018 07:34 )

Češi plýtvají léky, které musí platit. debilové. někteří na ně ani nemají a to si platí zdravotní pojištění. od čeho máme ministerstvo zdravotnictví. asi k hownu

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa