Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Na západoukrajinský Luck, který je administrativním centrem Volyňské oblasti, zaútočilo 15 ruských dronů a ruská armáda proti němu odpálila šest raket, řekl starosta Ihor Poliščuk. Jedna z raket sestřelených protivzdušnou obranou dopadla na výškový obytný dům a silně ho poškodila. Poničené jsou i další domy. Zraněných je 15 lidí, uvedl úřad generálního prokurátora. Luck leží asi 85 kilometrů od hranic s Polskem.
Mezi mrtvými a zraněnými při ruských útocích jsou záchranáři. Tři přišli o život v Kyjevě. „Pracovali během útoků, aby pomohli jiným lidem,“ uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. Dalších 14 z nich utrpělo zranění. V Kyjevě je celkem 23 zraněných. Úřady původně informovaly o čtyřech obětech, později ale jejich počet snížily na tři.
Ukrajinská armáda dnes oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti, kde vypukl požár. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o preventivní operaci před rozsáhlým dronovým a raketovým útokem, který v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko.
Generální štáb hlásí, že v noci na dnešek se terčem úspěšného zásahu stala letecká základna Engels v ruské Saratovské oblasti, kde „jsou rozmístěny letouny nepřítele, které zbyly po operaci ukrajinské tajné služby“. Zasaženo bylo také letiště Ďagilevo, kde jsou rozmístěny letouny využívané k podpoře raketových útoků proti Ukrajině a odkud startují ruské strategické bombardéry.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha volá po posílení ukrajinské obrany a dalších protiruských sankcích poté, co Rusko proti Ukrajině v noci na dnešek podniklo nový rozsáhlý raketový a dronový útok. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si vyžádal tři mrtvé a skoro 50 zraněných. Ukrajinské úřady doposud informovaly o čtyřech obětech.
Rusko v noci zaútočilo na devět ukrajinských oblastí. Podle Sybihy na nedělní překvapivé ukrajinské údery na ruské strategické letectvo odpověděl agresor útoky na civilisty na Ukrajině.
„Rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem je v tom, že Ukrajina zasahuje legitimní cíle, jako jsou letouny vybavené k bombardování našich dětí. Rusko cílí na obytné oblasti, civilisty, kritickou infrastrukturu,“ napsal Sybiha na sociální síti X.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.