Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinskou vlajku z budovy radnice vedení Jihlavy nesundá. Návrh na její sejmutí předložil poziční zastupitel Richard Schleis (SPD s podporou Trikolory), její svěšení navrhla také zastupitelka z koaliční ODS Hana Šíma. Po hodinové diskusi oba návrhy městské zastupitelstvo odmítlo, jeden 24 a druhý 25 hlasy. Pro sejmutí ukrajinské vlajky v obou případech hlasovalo pět zastupitelů.
„Ta vlajka tam visí proto, že chceme tímto gestem podpořit zemi, která je napadená někým silnějším,“ řekl primátor Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL). Uvedl, že si je vědomý některých potíží spojených s příchodem uprchlíků. „Na druhou stranu si myslím, že nic nepřeváží to, že můžeme svobodně vyjádřit podporu někomu, kdo je nespravedlivě napadán,“ řekl.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte oznámil, že dnes spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navštívil Oděsu na jihu Ukrajiny. Ujistil, že podpora NATO je neochvějná a že aliance bude nadále pomáhat zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
„Ukrajinský lid toho tolik vytrpěl – v neposlední řadě ruský útok na Sumy na Květnou neděli,“ uvedl v narážce na ruský útok na ukrajinské město s desítkami mrtvých a více než stovkou zraněných, včetně dětí. „Podpora NATO je neochvějná. Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla v současnosti bránit, odradit v budoucnu agresi, a zajistit tak spravedlivý a trvalý mír,“ napsal Rutte na sociální síti X.
Ukrajinská armáda uvedla, že v ruské Kurské oblasti zasáhla základnu raketové brigády, která v neděli podnikla raketový útok na město Sumy. Zemřelo při něm 34 lidí a dalších 119 utrpělo zranění.
Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.