Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Zahraniční řidiči taxislužby, kteří pracují v Česku, budou muset zřejmě mít oprávnění vydané v ČR nebo jiné zemi EU. Příslušnou novelu zákona dnes přijal Senát. Nyní ji musí podepsat prezident. Novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na návrh skupiny pražských poslanců. Cílem jejich návrhu je hlavně zvýšit bezpečnost na silnicích. Týkat se to má hlavně lidí pocházejících z nečlenských států EU. Průkaz řidiče taxislužby by měl získat nově pouze držitel řidičského oprávnění vydaného v tuzemsku nebo v jiném členském státu EU.
Podle důvodové zprávy bylo ze 14 808 vydaných oprávnění řidiče taxislužby 55 procent vydáno řidičům z Česka. Občanům Ukrajiny vydaly úřady přes 6000 těchto oprávnění, občanům Uzbekistánu 1153 oprávnění a například občané Nigérie jich získali 117. „Množí se přitom stížnosti, že řidiči vozidel taxislužby mají v hustém provozu problémy s řízením vozidla a pravidly silničního provozu, a je tak ohrožována nejenom bezpečnost přepravovaných cestujících, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu,“ stojí v důvodové zprávě.

Proti Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských občanů, uvedl prezident Zelenskyj. Rusko podle něj rekrutuje Číňany na sociálních sítích a Peking to ví.

Čínský občan, který nedávno padl do ukrajinského zajetí, uvedl, že se k ruské armádě připojil přes prostředníka ve své vlasti a zaplatil za to 300.000 rublů (asi 80.000 korun). Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu. Muže prý motivoval přislib ruského občanství. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve uvedl, že vojáci jeho země zajali dva čínské občany bojující v řadách ruské invazní armády na ukrajinském území.
Číňan, o kterém dnes píše Ukrajinska pravda, padl podle informací tohoto serveru do zajetí v bojích u obce Bilohorivka, která se nachází v Luhanské oblasti, těsně u hranice s oblastí Doněckou. Skupina vojáků ruské armády se tam podle serveru dostala pod palbu ukrajinských ozbrojených sil a rozhodla se vzdát. Vojáci ukrajinské 81. samostatné mechanizované brigády zajali tři vojáky, mezi nimi i občana Čínské lidové republiky, píše portál, podle něhož tento muž v současné době spolupracuje s ukrajinskými úřady.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.