Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Šéf Ruského fondu přímých investic Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci, v únoru odcestoval spolu s nejvyššími ruskými představiteli do Rijádu v Saúdské Arábii, aby zde začal jednat o parametrech dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Spolupracoval také s Witkoffem na propuštění amerického učitele Marka Fogela z Ruska, což Trumpova administrativa přivítala jako gesto dobré vůle.
Americká vláda dočasně zrušila sankce vůči Dmitrijevovi, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo dát americké vízum, řekl CNN jeden z informovaných zdrojů. Podle druhého zdroje byla také americkému ministerstvu financí podána žádost o dočasné zrušení sankcí.
Norské úřady začaly prověřovat malou firmu Romarine AS. Je podezřelá, že vydala falešná pojištění desítkám stárnoucích ropných tankerů, které využívá Rusko, aby obešlo mezinárodní sankce. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Policie v Oslu potvrdila, že zahájila vyšetřování poté, co dostala stížnost od norského úřadu pro finanční dohled (FSA). Agentuře Reuters policie sdělila, že vyšetřuje čtyři osoby - dva norské občany, jednoho Bulhara a jednoho Rusa. Koncem března policie provedla domovní prohlídku v bydlišti jednoho z podezřelých.
Společnost Romarine AS registrovaná v Norsku se vydávala za poskytovatele pojištění a na internetových stránkách zveřejnila seznam desítek tankerů, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily, včetně plavidel, na něž se vztahují západní sankce. Podle FSA však společnost nebyla registrována jako poskytovatel pojištění.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.