Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.
Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.
Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.
Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.
Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.
Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.
Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.
Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.
Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.