Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Válka na Ukrajině má značný dopad na duševní zdraví celé společnosti, a to nejen vojáků, ale i civilistů, dětí a těch, kteří se podílejí na pomoci ostatním. Jak se Ukrajina vyrovnává s těmito neviditelnými ranami a jak může Evropa pomoci, popisuje nová publikace s názvem Neviditelné rány – Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů. Připravili ji ukrajinští psychoterapeuti, psychiatři, sociální pracovníci a humanitární organizace. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě fotograf Jiří Pasz, který do knihy dodal snímky.
Publikace s 90 rozhovory s lidmi z Ukrajiny je dostupná v českém, ukrajinském a anglickém jazyce. Zájemci si ji budou moci stáhnout zdarma online.
„Povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní. Právě autentické výpovědi ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost,“ uvedl psycholog a terapeut Jiří Horáček.
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 65 zraněných, včetně 14 dětí. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar předtím informoval o 28 zraněných, z toho čtyř dětí. „Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal Kobzar.
Prokuratura uvedla, že útok nastal kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast města.
Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola. řekl oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.„Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy.“
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.
Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 65, včetně 14 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.