Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Na oběžné dráze již funguje špionážní družice TROLL, první z plánované česko-ukrajinské satelitní sítě, na jejímž vytvoření se dohodla Praha s Kyjevem nedlouho po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Brzy by k ní měl přibýt malý ukrajinský vojenský satelit DRAK, napsal dnes server Kyiv Post.
Satelit TROLL vyvinula brněnská firma TRL Space. Jeho klíčovým prvkem je hyperspektrální kamera, která z oběžné dráhy kolem Země umožní pořizovat detailní konvenční snímky povrchu, ale také za pomoci umělé inteligence analyzovat další části spektra.
Podle serveru Kyiv Post, který se odvolává na ukrajinský vojenský blog Militarnyj, systém umožní odhalovat například zamaskovaná vozidla či stopy použití chemických látek.
Americký prezident Donald Trump očekává, že USA a Ukrajina brzy podepíšou dohodu o ukrajinských nerostech. Washington s Ukrajinou podle něj rovněž jedná o možnosti správy ukrajinských elektráren americkými firmami.
„Právě teď mluvíme o území. Mluvíme o demarkačních liniích, mluvíme o elektřině, o vlastnictví elektráren. Někteří lidé říkají, že Spojené státy by měly vlastnit elektrárnu (na Ukrajině)... protože máme odborné znalosti,“ prohlásil Trump před novináři.
Americká delegace se v saúdskoarabském Rijádu v neděli setkala s ukrajinskými představiteli a dnes tam jedná s ruskou delegací. Rozhovory se zaměřily především na zastavení bojů v Černém moři. Trump uvedl, že během vyjednávání o zastavení tři roky trvající války Ruska proti Ukrajině přicházejí na řadu i další otázky.
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal už nejméně 74 zraněných, včetně 13 dětí. O dalším zvýšení bilance informovala radnice města na severovýchodě Ukrajiny. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sice Rusko mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.