Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Britský premiér Keir Starmer v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, řekl jeho mluvčí. Konkrétní jména nezmínil. Uvedl, že jednání naváže na londýnský summit ze začátku března, píše agentura Reuters. Tehdy se představitelé některých evropských zemí bavili o další podpoře Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
„Premiér uspořádá druhé setkání koalice ochotných a naváže na summit v sídle Lancaster House,“ řekl Starmerův mluvčí. Jako koalice ochotných jsou označovány země, které dávají najevo, že v případě dosažení míru na Ukrajině by do této země vyslaly své vojáky v rámci případné budoucí mírové mise dohlížející na klid zbraní.
Česko a Mongolsko spolu souhlasí v tom, že mír, který má být dojednán, musí být co nejspravedlivější pro Ukrajinu. Obě země vnímají to, že budou nutné kompromisy, musejí ale zachovat suverenitu Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým mongolským protějškem Uchnágínem Chürelsüchem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Chürelsüch dodal, že konflikt se musí vyřešit mírovou cestou, za významnou považuje roli OSN.
Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku, a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.
Trump chce, aby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, která by Spojeným státům zaručila podíl na ukrajinských nerostných zdrojích. Zároveň ale podle zdrojů NBC News chce, aby Zelenskyj změnil přístup k mírovým jednáním a byl ochoten udělat ústupky, například postoupit část ukrajinského území Rusku. Trump rovněž podle zdrojů chce, aby Zelenskyj učinil kroky směrem k vypsání voleb a možná i svému odstoupení.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.