Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Bývalý český prezident Miloš Zeman se dnes ve svém domě v Lánech na Kladensku sešel se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem. Shodli se na důležitosti co nejlepších vztahů mezi oběma sousedními státy, které na vládní úrovni v poslední době citelně ochladly kvůli rozdílným názorům obou kabinetů. Zeman na facebooku uvedl, že při dnešním rozhovoru s Blanárem tlumočil podporu slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině. Fico v poslední době kritizoval Českou republiku, že její politici a média podle něj zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Fiala označil obvinění za absurdní, důrazně Ficova slova odmítl i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Slovenský premiér Robert Fico v pátek znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. Uvedl rovněž, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která podle něj stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Gruzínská legie je podle Fica pod kontrolou ukrajinské rozvědky. Ta dnes uvedla, že v jejích strukturách žádná jednotka s takovým názvem neexistuje.
Počet obětí ruských útoků na Ukrajině vzrostl na sedm. Raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.