Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Pro nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě Evropa nebude prioritou. Na dnešní debatě na Anglo-americké univerzitě v Praze se na tom shodli přítomní odborníci. Například podle bývalého velvyslance Petra Koláře se Trump bude věnovat konfliktu na Ukrajině, pokud na to bude mít kapacitu. Investiční bankéř Ondřej Jonáš uvedl, že pro Trumpa je prioritou Čína.
„Donald Trump se bude Ukrajině věnovat jenom do té míry, kdy bude mít pocit, že mu na to zbývá kapacita. Jeho priority jsou jinde a on trvale říká, že je to úkol pro Evropany, že je to náš úkol a že se máme víc starat,“ řekl Kolář.
Ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Kateřina Weissová řekla, že bez americké podpory nebude Evropa schopná do konfliktu zasáhnout. Podle Jonáše je možné, že se Trump bude snažit Rusko přinutit k jednání na bázi ještě tvrdšího ekonomického nátlaku.
Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.
Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že „během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili“. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.
Ukrajinská policie informovala, že při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. „U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety,“ uvedla policie.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.