Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se ve středu v důsledku vypršení tranzitní smlouvy pravděpodobně zastaví. Vyplývá to podle tiskových agentur z aktuálních údajů provozovatele ukrajinského systému pro přepravu plynu. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že tato data by se ještě mohla změnit.
V 16:00 SEČ byly podle ukrajinského operátora objednávky na středeční přepravu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy nulové, napsala agentura Reuters. Ruský plynárenský gigant Gazprom již dříve uvedl, že dnes přes Ukrajinu do Evropy dodá 37,2 milionu krychlových metrů plynu, zatímco v pondělí to bylo 42,4 milionu.
Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala, že ukrajinský námořní dron Magura V5 vybavený raketovými zbraněmi zničil u okupovaného poloostrova Krym ruský vrtulník Mi-8. Podle rozvědky se jedná o vůbec první takový úspěšný zásah. "Během boje v Černém moři v oblasti mysu Tarchankut byl v důsledku použití raket R-73 SeaDragon zničen ruský vrtulník Mi8," uvedla HUR v prohlášení. Během této bitvy byla ještě jedna ruská helikoptéra poškozena, podařilo se jí však vrátit na základnu.
R-73 je střela krátkého dosahu s infračervenou naváděcí hlavicí, kterou Ukrajina přizpůsobila pro využití na námořních dronech. Šéf HUR Kyrylo Budanov řekl, že drony Magura V5 už v minulosti několikrát útočily na cíle ve vzduchu, těm se ale vždy podařilo dosáhnout pobřeží, i když byly zasaženy. "Dnes je to poprvé, co byl vrtulník sestřelen, spadl do vody," uvedl Budanov.
Rusko za posledních 25 letech dosáhlo velkých výsledků. Dnes to podle státní agentury TASS řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin, který byl po celou tuto dobu u moci. O válce na Ukrajině, která na jeho rozkaz začala v únoru 2022 a dosud trvá, se šéf Kremlu přímo nezmínil.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.