Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruský prezident Vladimir Putin popřál k Vánocům a do nového roku některým světovým státníkům – z těch evropských maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi nebo srbskému prezidentovi Alexandrovi Vučičovi. Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnil Kreml.
Slovenský premiér Robert Fico, který s Putinem nedávno jednal v Moskvě, ve výčtu chybí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova však šéf Kremlu popřál i předsedovi slovenské vlády. „Ficovi také popřál,“ řekl Peskov ruské státní agentuře TASS, která upozornila, že slovenský premiér na seznamu zveřejněném Kremlem není.
Připomněla přitom Ficovu nedávnou návštěvu Moskvy, kam se šéf slovenské vlády vypravil jako teprve třetí evropský lídr od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese na Ukrajině v roce 2022. Většina západních států se postavila na stranu napadené země, proti Rusku zavedla sankce a s Moskvou omezila s diplomatické styky.
Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.
Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.
„V roce 2024 pocházelo 85 procent našich příjmů z přepravy plynu pocházejícího z Ruské federace. To znamená, že podíl domácích zákazníků činil pouze 15 procent,“ uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Upozornil, že zvýšení domácích poplatků výpadek příjmů z tranzitu nahradí pouze částečně.
Česká republika je připravená Slovensku poskytnout své přepravní a zásobníkové kapacity zemního plynu. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) to nabídl slovenské straně v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Nabídka platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČR dosud čerpala plyn z východu i západu.
Pomoc při zajištění nových stabilních dodávek plynu Vlček nabídl prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové.
Navázal tak na svého předchůdce na ministerstvu Jozefa Síkelu, který na začátku září upozornil komisařku pro energetiku Kadri Simsonovou na nutnost hledání alternativních řešení pro zajištění dodávek plynu v Evropě. Ve svém dopise tehdy Síkela zdůraznil dostatečnou kapacitu české přepravní soustavy, která by mohla významně přispět k nahrazení dodávek přes Ukrajinu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.