Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Administrativa Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.
Bidenova administrativa s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu stupňuje kroky na podporu Ukrajiny. Terčem nových sankcí by podle zdrojů mohla být část ruského exportu ropy, na podobě sankcí se však ještě pracuje.
Bidenova administrativa se přísnějším sankcím na vývoz ruské ropy dosud vyhýbala kvůli obavám, že by mohly vést k výraznému nárůstu cen suroviny, píše Bloomberg. Zdroje nicméně uvedly, že nyní je tato administrativa připravena k razantnějším krokům, protože ceny ropy na světových trzích jsou pod tlakem kvůli slabým vyhlídkám u poptávky. Zároveň se zvyšují obavy, že Trump bude nutit Ukrajinu k rychlé dohodě o ukončení války s Ruskem.
Dvaačtyřicetiletý Ukrajinec Serhij Petčenko přišel loni v létě o obě ruce. Přežil bitvu o Bachmut, o ruce přišel při nehodě na železnici daleko za frontou. Cítil se bezmocný a zoufalý. Po amputacích musela o něj jeho žena Anna pečoval po 24 hodin denně celých šest měsíců. „To, co nám pomohlo přežít, je naše láska,“ říká Serhij, který v Superhumans Center dostal dvě protetické ruce. Podle BBC je těžké uvěřit, čím prošel, když se teď usmívá na prahu zbrusu nové kavárny, kterou otvírá ve Lvově.
Přinejmenším 50 000 vojáků i civilistů podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví přišlo během tří let války o končetiny. Některým lékaři amputovali jednu, dvě, ale i tři nebo čtyři končetiny. Všichni potřebují protézy, někteří vozík, řekla serveru BBC News Olha Rudnevová, spoluzakladatelka rehabilitačního střediska, které již pomohlo s protézami a terapií více než tisícovce raněných. S více než milionem lidí na frontové linii se Ukrajina podle Rudnevové stane zemí invalidů.
„Chceme normalizovat zdravotní postižení. Že je v pořádku, že takto bude země vypadat,“ popsala uvažování, které vedlo ke vzniku střediska Superhumans Center u Lvova na západě Ukrajiny. „Skutečně věříme, že vás trauma může posílit. Může vás zničit, anebo vybudovat vaše superschopnosti,“ tvrdí. Několikrát denně navštěvuje rehabilitační místnosti, kde se „nadlidé“, jak pacientům říká, znovu učí chodit.
Rudnevová zakládala centrum uprostřed útoků ruských raket. Někteří ji pokládali za „bláznivou“, píše BBC News, ale vytrvala. Její partneři získávají peníze po celém světě, aby pacientům obstarali kvalitní protetiku a rekonstrukční chirurgii. „Ukrajinští vojáci se více bojí zranění než smrti, protože těžké zranění znamená postižení do konce života. Na to není připravena infrastruktura, ani společnost, ani zdravotnictví,“ vzkazuje.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.