Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštíví Varšavu, kde by měl polským činitelům sdělit podrobnosti o svém víkendovém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a příštím šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
Na jednání vlády to dnes podle serveru Polsat News a agentury Reuters řekl polský premiér Donald Tusk. Mírová jednání by podle něj mohla teoreticky začít ještě tuto zimu. Informace o návštěvě šéfa Elysejského paláce ve Varšavě se objevily v polských médiích už v pondělí, Tusk je nyní podle Polsat News potvrdil.
Podle agentury PAP se Macron setká s Tuskem a také s prezidentem Andrzejem Dudou. „Bude chtít informovat o výsledcích jednání v Paříži,“ řekl Tusk s odkazem na sobotní třístranné rozhovory mezi Macronem, Zelenským a Trumpem ve francouzské metropoli, kde se státníci o víkendu sjeli na slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame.
Na tři roky do vězení poslal ruský soud devětatřicetiletého muže za poničení plakátů, které vyzývaly Rusy ke vstupu do armády. Informovaly o tom dnes ruská služba BBC a agentura AFP. Muž ze Železnogorsku v Krasnojarském kraji čelil obvinění z toho, že úmyslně znehodnotil 13 náborových plakátů. Železnogorský soud ho shledal vinným z diskreditace ruských ozbrojených sil a zabavil mu i jeho bicykl.
Muž v červnu projížděl městem na kole, když si všiml agitačního plakátu a pořezal ho klíči, popsala BBC, která se odkazuje na informace místního serveru NGS24. Rus poté v likvidaci plakátů po městě pokračoval, během dvou hodin jich stihnul poničit dalších 12. Své jednání vysvětlil nervovým zhroucením, píše portál, podle něhož se odsouzený jmenuje Vladimir.
Muž u soudu mimo jiné uvedl, že několik jeho známých už zemřelo během ruské invaze na Ukrajinu, což mu způsobilo šok. „Matka mě vychovávala sama a stalo se, že mně naučila, že není nic cennějšího než lidský život,“ sdělil u soudu Vladimir, který dále řekl, že měl strach, aby bojovat neposlali i jeho, protože by nedokázal nikoho zabít. Hůře se mu také podle jeho výpovědi bez vojenských zkušeností hledala v Rusku práce.
Poslední kapkou podle něj byly zprávy o korupci mezi ruskými vysoce postavenými vojenskými činiteli. „Nakonec jsem to nevydržel a spontánně jsem proti tomu chtěl protestovat,“ vysvětlit u soudu Vladimir podle NGS24. Ke zničení plakátů se přiznal, škodu ve výši 30.000 rublů (asi 7000 korun) plně uhradil a při vyšetřování spolupracoval. Prokurátor pro něj žádal čtyři roky vězení. Soud ho nakonec poslal za mříže na tři roky a zabavil mu jeho kolo, které označil za „nástroj ke spáchání trestného činu“, píše NGS24.
Ruská FSB viní člověka s ruským a německým občanstvím z pokusu o sabotáž na železnici a německé velvyslanectví v Moskvě má informaci o zadržení údajně německého občana a snaží se k němu získat konzulární přístup, uvedl podle agentur Reuters a AFP zdroj z německého ministerstva zahraničí.
Rusko ale podle tohoto zdroje zachází s lidmi s dvojím občanstvím výhradně jako s Rusy, a proto k nim obecně odmítá konzulární přístup poskytovat. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v Rusku narostl počet případů obvinění lidí ze sabotáží, vlastizrady nebo terorismu, poznamenala dnes agentura AFP. Mezi obviněnými jsou i občané západních zemí.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.