Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Nejméně tři mrtvé a pět zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodu Ukrajiny, oznámily místní úřady.
Záchranáři pátrají po dalších lidech v troskách nemocnice, kterou zničila ruská raketa, napsal dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Rusko míří k vyřazení afghánského radikálního islamistického hnutí Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací. Příslušnou novelu zákona dnes podle státní tiskové agentury TASS v prvním z celkových tří čtení schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
Tálibán, který se v roce 2021 chopil moci v Afghánistánu, na ruském seznamu figuruje od roku 2003. Vyřazení hnutí ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Kábulem.
Putin v červenci označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu. O záměru vyřadit hnutí ze seznamu informoval již v říjnu zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Koncem listopadu pak Afghánistán navštívil tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, v hlavním městě Kábulu se sešel s představiteli tálibánské vlády.
Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin informoval o dvou mrtvých a nejméně šesti raněných v důsledku ruského ostřelování východoukrajinských obcí. Právě v Doněcké oblasti se odehrává hlavní nápor ruské ofenzívy, jejímž cílem se jeví dobytí celého Donbasu.
Dalšího zabitého civilistu hlásí podle médií úřady v Chersonské oblasti.
Nejméně 11 raněných si vyžádal ruský útok na město Zlatopil v Charkovské oblasti na severovýchodě země, které zasáhly pravděpodobně nejméně tři ruské rakety Iskander-M, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.