Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Česko daruje Ukrajině konzervátorskou a restaurátorskou mobilní jednotku pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví. Mobilní pracoviště Archa 1 má do země bránící se ruské agresi dorazit v prosinci. Vláda dnes souhlasila s jejím bezúplatným převedení Národní knihovně Jaroslava Moudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy. Knihovna zajistí na území Ukrajiny využívání jednotky pro opravy knih a dalších tištěných materiálů. O rozhodnutí informoval kabinet na svém webu.
Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Národní knihovny Jaroslava Moudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace letos v říjnu. Archa 1 vznikla za podpory soukromého sektoru. Hodnota toho mobilního pracoviště je zhruba 10,5 milionu korun.
Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce ministerstvo uzavřít do konce letošního roku, všech 14 tanků pak bude dodáno do konce roku 2026.
Česko už dříve od Německa dostalo darem 28 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla Büffel 3 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. První polovina dorazila do ČR v letech 2022 a 2023, všech 28 darovaných tanků by podle ministerstva měla česká armáda převzít do konce roku 2025. Celkem by tak měla mít 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla.
Vláda dnes schválila rozšíření finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Rozhodnutí umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prodloužit program na pojišťování exportních rizik pro české firmy, které na Ukrajinu vyvážejí. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Fialy vláda rozšířením Fondu Ukrajina, který pod EGAP spadá, reagovala na požadavky českých exportérů. „Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině, a dobré jméno, které tam Česká republika má. Ale potřebují k tomu odpovídající podmínky, včetně pojištění vývozů,“ řekl premiér. Nové financování umožní prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.