Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.
Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.
Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.