Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Přístup nazývaný Team Europe (Tým Evropa) chce ve své nastávající pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství prosazovat český zástupce v Evropské komisi (EK) Jozef Síkela (STAN). Řekl to na dnešní konferenci středoevropské pobočky Aspen Institute v Praze. Ústředním principem tohoto přístupu je zkombinovat silné stránky evropských států, institucí a unie jako takové kvůli maximální společné síle a pozitivnímu vlivu na partnery unie, dodal.
„Přístup Team Europe posiluje náš vliv na světové scéně. Využitím naší kolektivní síly dosahujeme výsledků, kterých by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám,“ uvedl Síkela. Přístup by se podle něj neměl využívat jen v rámci jeho portfolia, ale i v celkové strategii nastupující komise Ursuly von der Leyenové.
Bývalý český ministr průmyslu se v projevu vrátil k energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Dnes můžeme říci, že jsme situaci zvládli a odolali jsme ruskému zneužívání energie jako zbraně,“ řekl. Zásadní roli v tom podle něj hrálo spojení sil celé unie. „Je to podle mě nejlepší praktický příklad výhod evropské spolupráce pro náš region,“ uvedl.
Europoslanci žádají zavedení cílenějších sankcí proti ruské „stínové flotile“, která je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve dnes přijatém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů. Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.
Evropský parlament v přijatém dokumentu vyzval k tomu, aby „v příštích balíčcích sankcí EU byly vůči stínové flotile přijaty cílenější sankce, jako je určení všech jednotlivých plavidel stínové flotily a jejich vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank, pojišťovacích společností“, uvedl EP. Europoslanci rovněž žádají systematické postihování plavidel plujících ve vodách EU bez známého pojištění a naléhavě vyzývají EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, „zejména sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři“.
Členské státy by měly určit přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, nelegální náklad by země měly podle europoslanců zabavovat bez náhrady.
„25. samostatná výsadková brigáda Sičeslav stojí v čele obrany Ukrajiny od roku 2014. Tito výsadkáři jsou jediní na Ukrajině, kteří jsou schopni seskočit padákem v téměř plné síle a se svým vybavením,“ vyzdvihuje je prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ještě před plnohodnotnou invazí získala brigáda značné bojové zkušenosti. Bojovali o Slavjansk, Krasnyj Lyman, doněcké letiště, Avdijivku, Šachtarsk a osvobodili osady v Donbasu. Od 24. února 2022 pokračovala 25. výsadková brigáda v neochvějném odrážení nepřítele. Bojovníci podnikli protiútok v Charkovské oblasti, osvobodili Izjum a nyní bojují na obtížném Pokrovském směru,“ dodal na Twitteru.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.