Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Od začátku plnohodnotné invaze ruské útoky zcela zničily 227 zdravotnických zařízení na Ukrajině a více než 1 700 jich poškodily,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se záměrně zaměřuje na nemocnice, kliniky a porodnice. Přesto naši ukrajinští lékaři, zdravotní sestry a zdravotnický personál zůstávají po boku svých pacientů, a to i pod hrozbou ohrožení vlastního života. Každý den zachraňují životy, provádějí operace pod palbou a přinášejí naději i v těch nejtemnějších chvílích. Jsme jim nesmírně vděční za jejich obětavost a statečnost. Podpořte zdravotnický sektor a pomozte tak celé Ukrajině,“ vyzývá.
Polské bezpečnostní složky ve Varšavě zadržely běloruského občana podezřelého ze sabotáže, který se pokusil zapálit budovu v Gdaňsku. „Jedná se o další zatčení v rámci vyšetřování činnosti organizované zločinecké skupiny, která na žádost zahraničních speciálních služeb prováděla sabotážní akce, zejména žhářství,“ uvedla polská kontrarozvědka ABW.
Prokuratura zadrženého obvinila z účasti v organizované zločinecké skupině a ze spáchání diverzních nebo teroristických činů na objednávku zahraniční zpravodajské služby. Soud nařídil jeho tříměsíční vazbu.
Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Na Ukrajině se podle Sybihy nyní rozhoduje o „budoucnosti transatlantické a globální bezpečnosti“. „Válka se nyní nachází v kritickém okamžiku,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie. Směrem k Rusku Sybiha vyzval k „politice síly“, nikoli k uplatňování „politiky appeasementu“, tedy usmiřování.
V Bruselu panují obavy, že po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce by se mohla pomoc Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi, významně snížit. Blinken již ráno po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu naopak posílit vojenskou podporu Ukrajiny.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.