Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské invazní síly zaútočily v noci na dnešek na důležitý most v Oděské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda útok mířil na most přes jezero Dnistrovskyj liman u obce Zatoka. Informace o škodách zatím nejsou k dispozici. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Nepřítel zaútočil na most přes Dněsterský liman v obci Zatoka v Oděské oblasti. Z poloostrova Krym byly vypáleny dvě balistické rakety Iskander-M/KN-23 a z taktických letounů nad Černým mořem osm řízených střel Ch-59/69,“ uvedlo letectvo ve svém ranním hlášení na platformě Telegram.
Most je důležitým spojením pro železniční a automobilovou dopravu v regionu a od začátku ruské invaze v únoru 2022 se stal terčem útoků několikrát. Zda ho Rusové poškodili při posledním úderu, není jasné. Místní úřady informovaly o rozsáhlém vzdušném útoku na oblast ve středu večer, aniž poskytly podrobnosti o následcích.
Z Charkova přišly fotografie, kterak ruský útok v noci ze středy na čtvrtek poničil panelák. Podle starosty Ihora Terechova úder zničil několik pater devítipatrové budovy. Zemřel tam dvanáctiletý hoch. „Patnáctiletý chlapec je stále pod troskami, záchranáři se ho snaží dostat ven. Dalších 34 lidí je zraněno. Desítky lidí přišly o střechu nad hlavou,“ uvedl dopoledne na Twitteru Anton Heraščenko.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informuje, že v Černihivské oblasti zadržela dva kolaboranty, kteří špehovali obranné síly a snažili se bránit mobilizaci v západní oblasti Ukrajiny. „Muži tajně zaznamenávali směry jízdy železničních vlaků ozbrojených sil a veřejně vyzývali osoby podléhající vojenské službě, aby se vyhnuly odvodu. Operativci SBU zjistili, že 41letý místní obyvatel, bývalý člen zakázané Komunistické strany Ukrajiny, se dostal do povědomí FSB již v roce 2015. Po celoplošné invazi byl nakonec naverbován a instruován, aby v Bukovině vytvořil vlastní agenturní síť,“ hlásí SBU. „Šířil kremelské narativy, popíral legitimitu státní moci na Ukrajině a snažil se vytvářet alternativní 'místní vlády'.“
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.