Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Jižní Korea má v úmyslu vyslat na Ukrajinu tým, který by monitoroval a analyzoval rozmístění severokorejských jednotek Ruskem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný jihokorejský činitel. Soul odhaduje, že nejméně 11.000 vojáků KLDR se přesunulo do Ruska a přes 3000 z nich už je blízko frontových linií na Ukrajině. Konkrétní místa Reuters nezmiňuje.
Americké ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. Do Kurské oblasti začátkem srpna překvapivě pronikla ukrajinská armáda a ovládá tam území o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních.
Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů ruská armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Belgorodskou a Orjolskou oblastí.
Po nočním útoku jsou v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno 18 lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.
Ukrajinské letectvo mezitím informovalo, že invazní síly zaútočily na Ukrajinu 62 drony a střelou neznámého typu, přičemž 33 bezpilotních strojů zlikvidovala protivzdušná obrana. Dalších 25 strojů podle něj zmizelo z radarů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.