Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.