Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Začíná hon na ruské průzkumné bezpilotní letouny Jeden bezpilotní letoun lovil ruský UAV Zala, ale jiný stíhač jej předběhl a zničil cíl,“ uvádí na sociální síti ukrajinská obrana. Přiložila i video.
Podle ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu více než 90 dronů. Uvádí to server Unian.ua. Od pátečního večera do sobotního rána vypustilo Rusko desítky dronů, včetně několika dronů neznámého typu. Bylo zničeno na 44 bezpilotních letounů. Celkem bylo detekováno na 91 nepřátelských strojů, které byly vypuštěné z ruských měst Orel a Kursk.
„Jeden bezpilotní letoun opustil vzdušný prostor ve směru na Bělorusko. 44 ruských bezpilotních letounů bylo ztraceno na místě, jeden další nepřátelský bezpilotní letoun je ve vzdušném prostoru Ukrajiny,“ uvedly ozbrojené síly. Letectvo dodalo, že Rusové zasáhli oblasti Dněpru a Sumy raketami a zaměřovali se na objekty civilní infrastruktury.
Tajemník OSN António Guterres se vyjádřil ke kritice, která se na něj snesla poté, co se sešel s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na Summitu BRICS. „Na zasedání jsem vyzval ke spravedlivému míru na Ukrajině v souladu s OSN a Listinou mezinárodních práv. Zdůraznil jsem, že všude musíme prosazovat hodnoty Charty OSN, právní stát a zásady suverenity,“ krotí reakce veřejnosti Guterres.
Kvůli setkání s Putinem se s Guterresem nesešel ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský. Nevlídně se ke Guterresově schůzce vyjádřila i manželka zesnulého opozičníka Navalného či český analytik Vladimír Votápka. Tajemník se nyní brání, že při rozhovoru s Putinem zdůrazňoval, že ruský akt agrese na Ukrajině byl v rozporu s Chartou OSN a zopakoval body o míru, které představil na summitu. „Zdůraznil jsem také svou silnou podporu vytvoření dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, která je zásadní cestou pro globální zajišťování potravin,“ dodává na sociální síti X.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.