Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 svých vojáků, uvedl dnes šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů, kteří z KLDR dorazili do Moskvy, hovořila jihokorejská rozvědka už minulý týden. Podobně se dnes vyjádřil i americký ministr obrany Lloyd Austin.
Šéf Pentagonu, který dnes jedná v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ řekl podle listu The Washington Post.
Rusko a Írán brzy podepíší dohodu o strategickém partnerství, řekl ruský prezident Vladimir Putin k dnešní schůzce se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani.
Írán vystupuje jako spojenec Moskvy v ruské agresi proti Ukrajině. Ruským vojskům mimo jiné dodal drony Šáhed, používané k útokům na Ukrajinu. Rusko na oplátku začalo podle médií Íránu poskytovat moderní systémy protivzdušné obrany a připustilo, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.
„Brzy budeme moci dosažené výsledky upevnit novou velkou mezinárodní smlouvou o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem,“ řekl Putin s tím, že s Pezeškjánem chce dnes jednat také o situaci na Blízkém východě, v Sýrii a v Zakavkazsku.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.
„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.
„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.