Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta.
„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“ Svyrydenková dodala, že podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a stavebnictví se nadále zlepšuje, především díky lepší situaci v energetickém sektoru.
Díky mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii, a to i přes březnové bombardování energetické infrastruktury Ruskem, které vyřadilo polovinu energetických kapacit země. To způsobilo pravidelné výpadky proudu, napsala agentura Reuters.
Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.
„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.
Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.
Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.