Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany v Moskvě.
„Jednotky skupiny 'Sever' pokračovaly v útočných operacích, během nichž osvobodily osady Novaja Soročina a Pokrovskij,“ uvedlo ministerstvo na Telegramu.
Na Ukrajině zadrželi vojáka Serhije Hnezdilova, který v září opustil svou jednotku a veřejně vyzýval k demobilizaci vojáků vyčerpaných téměř tříletou rozsáhlou ruskou invazí. Informoval o tom dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Podle něj muži za dezerci hrozí až 12 let vězení.
„Demonstrativní a veřejné opuštění vojenské jednotky ve válečných podmínkách je nejen nemorální pro bratry, kteří zůstali na frontě, ale také demoralizuje společnost a vyvolává falešnou debatu, která zjevně nahrává nepříteli,“ uvedl úřad s tím, že Hnezdilov po dobu své více než dva týdny trvající dezerce často měnil místo pobytu.
O podpoře Ukrajiny či obranně-průmyslové spolupráci dnes v Praze při česko-polských vládních konzultacích jednali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ministerstvo obrany to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Tématem bilaterální schůzky byla také spolupráce v Severoatlantické alianci či Evropské unii.
V rámci česko-polské mezivládní konzultace dnes v Praze jednala ministryně @jana_cernochova s 🇵🇱 protějškem @KosiniakKamysz. Ten poděkoval 🇨🇿 za poskytnutí dvou vrtulníků @ArmadaCR, které pomáhaly při povodních na polském území.
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 9, 2024
Oba ministři kromě podpory Ukrajiny řešili aktuální… pic.twitter.com/4ma8i08sGp
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.