Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rusko za poslední týden shodilo na Ukrajinu bezmála 900 leteckých bomb, vyslalo na ni přes 300 útočných dronů a více než 40 střel, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes ráno ruské invazní síly v rozmezí dvou hodin svrhly na město Záporoží 13 naváděných leteckých bomb, oznámil šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle agentury Reuters. Úřady v souvislosti s útokem informují o 16 zraněných.
Úder poškodil v Záporoží železnici, infrastrukturu, obytné i komerční budovy, vyplývá z vyjádření ukrajinských představitelů. Podle Fedorova bomby dopadaly na regionální metropoli nacházející se na jihovýchodě Ukrajiny mezi pátou a sedmou hodinou ráno místního času (čtvrtou a šestou SELČ). Mezi zraněnými jsou i děti ve věku osmi a sedmnácti let, uvedl činitel.
Vojenský soud v Moskvě má vynést rozsudek nad ukrajinským občanem, obviněným z loňského pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax informovalo o dobytí další ukrajinské vsi, konkrétně obce Makijivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o den dříve řekl, že ruské invazní síly se zřejmě připravují na útočné operace v Záporožské oblasti, kde shromažďují personál. Záporožskou oblast protíná frontová linie. Ruské útočné operace a také pomalý, byť setrvalý postup invazních sil, jsou v poslední době hlášeny hlavně na východě Ukrajiny - ve směru na města Pokrovsk, Vuhledar nebo Toreck v Doněcké oblasti. Ukrajinští vojáci tam čelí lépe vybavené ruské přesile a jsou nuceni se postupně stahovat, píše The Kyiv Independent.
Voloyšyn podle něj v sobotu v ukrajinské televizi s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedl, že Rusko by se mohlo chystat na nový manévr v Záporožské oblasti, konkrétně poblíž Rusy okupované vesnice Pryjutne, která leží u hranice s Doněckou oblastí a zhruba 40 kilometrů západně od Vuhledaru, který se Rusové pokoušejí dobýt. Na plnohodnotnou ofenzívu je podle Vološyna zapotřebí více vojáků, než tam nyní na ruské straně je. Armádní mluvčí naznačil, že potenciální ruská operace by mohla být pokusem Moskvy o zlepšení taktických pozic v regionu, přičemž "zatím se nemluví o ofenzívě", píše server.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.